Zdeněk Pololáník se narodil 25. října 1935 v Brně. Varhany studoval na brněnské konzervatoři u Josefa Černockého, skladbu pak nejprve u Františka Suchého. Po absolutoriu konzervatoře v roce 1957 pokračoval ve studiu skladby na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně u Viléma Petrželky a Theodora Schaefera. Své skladatelské schopnosti zlepšoval také samostatným studiem nahrávek a analýzou partitur.
Od roku 1962 se věnoval skladbě jako svobodnému povolání. Byl autorem více než 700 děl, z toho cca 400 kompozic tvoří hudba k filmům (Střepy pro Evu – 1978, Katapult –1983, Prodloužený čas –1984, Lev s bílou hřívou – 1986), televizním (Nikola šuhaj, loupežník –1977), Synové a dcery Jakuba skláře –1985, Gottwald – 1986, Návrat do cizí země – 1991), rozhlasovým a scénickým hrám (Popelka, 1966 – balet, Sněhová královna, 1978 – balet, Slavnost na Stříbrné hoře, 1977 – muzikál) . Spolupracoval s více než 50 režiséry a choreografy. Mimořádných spontánních úspěchů jeho hudby se dostalo v tehdejším Sovětském Svazu. Složil též jednu z prvních elektronických skladeb v tehdejším Československu.
V jeho tvorbě se uplatňovala pestrá rozmanitost žánrů, áliba v nevšedních nástrojových seskupeních, i neobvyklých uměleckých koncepcích, ale také pozoruhodná vzájemná stylová kontrastnost jednotlivých děl, byť nesoucích určité společné konstantní znaky individuálního skladatelova projevu.
V letech 1990–1994 byl varhaníkem brněnské katedrály sv. Petra a Pavla. Pedagogickou práci Zdeňka Pololáníka tvořily od jeho studentských let soukromé lekce a konzultace. V letech 1990–1995 vyučoval na JAMU obory Duchovní hudba, Scénická a filmová hudba a založil první Kabinet Duchovní hudby v ČSFR.
Za svou uměleckou práci byl Zdeněk Pololáník odměněn několika cenami v soutěžích liturgické hudby, udělením čestného občanství městyse Ostrovačice (1998), Řádem sv. Cyrila a Metoděje České biskupské konference (2001) a Cenou Jihomoravského kraje (2005). V České Třebové se od roku 2005 koná každoročně Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáník, další festival „Hudební jaro Zdeňka Pololáníka“ se koná každoročně v Tišnově (od r. 2009).
Jeho skladby se stále hrají nejen v pětadvaceti zemích Evropy, ale i v Japonsku, Spojených státech amerických, Rusku, či na Novém Zélandu.
Zdeněk Pololáník zemřel 12. srpna 2024.
