Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Zemřel přední český basista Karel Petr
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Archivní

Zemřel přední český basista Karel Petr

Smutná zpráva pro operní fanoušky dorazila včera z Národního divadla. 7. listopadu zemřel významný český operní pěvec, dlouholetý sólista Národního divadla a řady českých operních scén, Karel Petr. Jeho umění po léta oceňovali také návštěvníci německých operních scén a na našich jevištích se velmi zasloužil o výbornou interpretaci špičkových rolí z německé operní tvorby, především v dílech Richarda Wagnera, Wolfganga Amadea Mozarta a Richarda Strausse.

Weimann Mojmír
Published: 08/11/2017
Share
6 Min Read
SHARE
Karel Petr (zdroj archiv ND Praha)

Karel Petr se narodil 26. února 1930 v Hradci Králové. V rodném městě absolvoval reálné gymnázium. Přitom se učil soukromě zpěvu u profesorky Marie Jakoubkové a posléze u Pavla Ludikara. Na konzervatoři byl posluchačem profesora Levytského a svá studia zakončil v roce 1954 na pražské Akademii múzických umění.

Své první divadelní zkušenosti sbíral v letech 1953–1957 v operním souboru ústeckého divadla. Poté následovalo pět let v Olomouci, kde na sebe upozornil výtečným ztvárněním role Kardinála Brogniho ve zřídka uváděné Halévyho Židovce.

V roce 1963 se stal členem berlínské Komische Oper. Pobyt ve Felsensteinově souboru, který v těch letech byl centrem snah o moderní jevištní interpretaci oper, byl pro Karla Petra vynikající školou toho, jak dospět k co nejdokonalejšímu souznění herecké a pěvecké složky díla.

V sezoně 1965/1966 se vrátil do Olomouce. Poté působil jednu sezonu v německém Gelsenkirchenu a v roce 1967 se stal sólistou opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. V plzeňském divadle, které tehdy patřilo po všech stránkách k nejlépe vedeným operním souborům v českých divadlech, dostal řadu vynikajících příležitostí, v nichž mohl výtečně uplatnit jak svůj zvučný basso profondo, tak svou schopnost herecky ztvárnit široké spektrum rolí vážného i komického charakteru – pro ty byl ideálně disponován již svou fyzis, ale hlavně svým přirozeným smyslem pro humor.

Plzeňské publikum si získal již v jedné ze svých prvních rolí, kterou byl baron Ochs v Koutově a Hylasově inscenaci Straussova Růžového kavalíra. Tato postava provázela Karla Petra po celou dobu jeho úspěšné umělecké kariéry jak na českých, tak na německých jevištích. Z dalších plzeňských rolí připomeňme alespoň žalářníka Beneše ve Smetanově Daliborovi, Kmeta ve Smetanových Braniborech v Čechách, Vodníka ve Dvořákově Rusalce anebo dvě role v operách ruských klasiků, Mamyrova v Čajkovského Čarodějce či Cara Ivana Hrozného v Pskoviťance Nikolaje Rimského-Korsakova. Svůj přirozený komediální talent uplatnil výtečně v roli Falstaffa v Nicolaiových Veselých paničkách windsorských a v titulní roli Pauerova Zdravého nemocného. Patřil k těm, kdož se zasloužili o mimořádný úspěch prvního plzeňského uvedení Janáčkovy opery Z mrtvého domu v roce 1969, v níž ztvárnil roli Placmajora.

Byl pravidelným hostem na řadě německých operních scén (Mannheim, Saarbrücken, Wuppertal, Bielefeld a další), kde měl možnost zdokonalit se v autentické interpretaci děl německých operních klasiků. Účinkoval také ve švýcarských a francouzských operních divadlech.

Během svého plzeňského působení hostoval Karel Petr častokráte také na scénách Národního divadla. Pražským divákům se představil například jako Otec Paloucký ve Smetanově Hubičce (tuto roli střídal s Matoušem), dále ve dvou postavách zcela odlišného charakteru, jež se staly po léta stálicemi pěvcova repertoáru (bandita Sparafucile ve Verdiho Rigolettovi a rozkošně komický Osmin v Mozartově Únosu ze serailu). V prvním uvedení Ariadny Bohuslava Martinů byl představitelem role Starce.

B. Martinů: Ariadna – Karel Petr (Stařec) – ND Praha 1975 (zdroj archiv ND Praha / foto Jaromír Svoboda)

V roce 1975 se stal členem Opery Národního divadla, v jejímž svazku setrval až do roku 1992. Byl především skvělým interpretem rolí vyžadujících hluboké basové polohy. V českém repertoáru to byly kromě již zmíněných rolí především postavy Žalářníka Beneše ve Smetanově Daliborovi a Lutobora v Libuši, dále dvojrole Jezevec-Farář v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky anebo král Hidraot ve Dvořákově Armidě. V koncertním provedení Fibichova Pádu Arkuna zpíval part Dolena.

Svou schopnost přesného propojení herecké a pěvecké složky postavy prokázal výtečně například v rolích Lucifera ve Dvořákově Čertovi a Káče, Rubače ve Foersterově Evě anebo v postavách Starého Araba v Juliettě Bohuslava Martinů a Starého muže v Řeckých pašijích.

Totéž lze říci o jeho rolích v českých operních novinkách – Čebukov v Námluvách Ivo Jiráska, Matz Schilling ve Fischerově opeře Copernicus či Kuneš v Pauerově Zuzaně Vojířové.

Ze světové operní tvorby byla jeho doménou především operní tvorba německých autorů. Na scéně Národního divadla vytvořil výtečné role mozartovské. Kromě již zmíněného Osmina to byli Komtur v Donu Giovannim, Bartolo ve Figarově svatbě a Sarastro v Kouzelné flétně. Ve Weberově Čarostřelci byl vynikajícím interpretem postavy Poustevníka. Z wagnerovských postav připomeňme jeho Dalanda v Bludném Holanďanovi, Fafnera ve Zlatě Rýna, Hanse Foltze v Mistrech pěvcích norimberských či Raimonda v Rienzim. Ve Straussově Mlčenlivé ženě ztvárnil roli Farfalla.

Po léta byl spolehlivým představitelem rolí Kostelníka v Pucciniho Tosce a Timura v Turandot. Jeho hlasovému naturelu byla velice blízká ruská operní tvorba – Pimen v Musorgského Borisi Godunovovi, Panas v Příběhu noci vánoční, Inkvizitor v Prokofjevově Ohnivém andělovi a opat Benedikt v Zásnubách v klášteře.

Po odchodu z Národního divadla Karel Petr působil ještě řadu let ve svazku Státní opery Praha. Z jeho rolí v tomto závěrečném období plodné umělecké kariéry připomeňme alespoň žalářníka Rocca v Beethovenově Fideliovi, Mustafu v Italce z Alžíru, znamenité postavy wagnerovské – Hermanna v Tannhäuserovi či Jindřicha Ptáčníka v Lohengrinovi. Jednou z jeho posledních rolí byl Velký inkvizitor ve Verdiho Donu Carlosovi.

Karel Petr byl rovněž vynikajícím interpretem písňové tvorby a působil také jako pedagog na Pražské konzervatoři. Po léta se obětavě věnoval velmi aktivní a prospěšné činnosti v odborech.

Karel Petr, skromný člověk a umělec nás navždy opustil 7. listopadu 2017. Bylo mu sedmaosmdesát let.

TAGGED:Divadlo J. K. Tyla PlzeňKarel PetrNárodní divadloOpera Divadla J. K. Tyla PlzeňOpera Národního divadlaPražská konzervatoř
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Stamicovo kvarteto podmanivě uctilo odkaz Jana Václava Stamice
Next Article O kráse a temnotě antracitu z pera Julie Wolfe
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up