Petr Šíma narozený 5. března 1952 svou třiceti osmiletou kariéru v Moravském divadle Olomouc ukončil v roce 2015. Do tehdejšího divadla Hodolanech nastoupil v roce 1977. Z člena operetního souboru se vypracoval a úspěšným konkurzem posunul na pozici sólisty. Diváci mohou zavzpomínat na Krále tuláků, Limonádového Joea, Sugar, Netopýra, Polskou krev, Noc na Karlštejně a další inscenace, ve kterých hrál.
Jeho první operetní rolí se stal Hrabě Nikola z Vinobraní v roce 1980. Přes Paganiniho Foletta, Prolog z Děvčete z předměstí od Josefa Kajetána Tyla, si v roce 1981 zahrál Knížete Zindelbacha ve Vídeňské krvi. V operetě Netopýr si zahrál Prince indického a ve Veselé vdově Markýze St. Brioche. Za prvních pět let působení v Moravském divadle Olomouc nastudoval přes třicet rolí v titulech jako jsou Slovácká princezka, Když je v Římě neděle, Orfeus v podsvětí či roli Bronia Popiela v Polské krvi. Za dlouhá léta zářil v rolí jako je Zoran Něguš ve Veselé vdovy či Henry Higgins z My Fair Lady, uvedené v roce 1996. V Sugar (Někdo to rád horké) ho neminula komediální role Joea, později Josefíny a při druhém uvedení Když je v Římě neděle,o patnáct let později, si zahrál Profesora Renata Tuzziho.
První operní rolí se stal Benvolio v Gounodově opeře Romeo a Julie v roce 1991. O rok později si zahrál ve Veselých paničkách windsorských Simpleho a v roce 1998 Notáře v Giannim Schicchim. Přes Muzikanta z Čerta a Káči, Sluhu v Kouzelné flétně, Indiána v Prodané nevěstě se jeho operní kariéra překlenula do nového milénia a v roce 2003 si zazpíval Parpignola v Bohémě. V Daliborovi si v roce 2008 zazpíval jednoho ze soudců. Svou uměleckou a poslední sezónu ukončil s Lazebníkem sevillským rolí Ambrogia a rolí Drába z Perel panny Serafínky.
Vzpomínky kolegů a přátel
„Milý Petře,
dnes jsme se dozvěděli, že jsi odplul řekou Léthé, řekou zapomnění, do nenávratna.
Určitě jsi si při poslední plavbě zpíval kuplet z operety Jacquese Offenbacha Orfeus v podsvětí „Když jsem byl král Arkádie“. Vzpomínku na Tebe si s Miládkou s tímto dílem spojujeme, viděli jsme Tě na jevišti a upřímně jsme se bavili. Protože Ty jsi nebyl jen „králem Arkádie“, byl jsi králem operetního jeviště v Hodolanech. Posíláme Ti tam nahoru Offenbachův citát : „Ani nevím jak mám poděkovat Bohu za to, že mi nadělil tolik radosti a hudby…“
Josef Novák Wajda a Milada Nováková
„Nikdy nezapomenu na společné chvíle v operetách na jevišti, ale i mimo jeviště. A na vtipné chvíle na zahrádce. Prostě byla vždycky sranda. Upřímnou soustrast celé rodině.„
Petra Glacová
„Ach.. S ním bylo tak sladko, hedvábno a hladko. Posílali jsme si pohledy z prázdnin a smsky psal vždy CAPSLOCKEM. Nikdy nezapomenu a posílám tam nahoru sladkou, jahůdkovou…“
Jana Drgová
„Kamaráde, vážený kolego, budeš mi moc chybět, nikdy nezapomenu, byl jsi srdcař a PAN herec…“
Jakub Rousek
