Mojmír Weimann se narodil v roce 1943 v Třebíči. Po absolutoriu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde studoval angličtinu, ruštinu a divadelní vědu, nastoupil do Slezského divadla v Opavě, odkud po roce přešel jako dramaturg a později umělecký šéf operety do tehdejšího Státního divadla v Ostravě. V roce 1980 nastoupil do Hudebního divadla v Karlíně, spolupracoval také s divadlem Semafor.
Později jako umělecký šéf působil v Divadle Petra Bezruče v Ostravě a jako ředitel vedl Divadlo J. K. Tyla v Plzni. V letech 1996 až 2002 byl ředitelem Národního divadla Brno, kde také režíroval, například muzikály Jižní Pacifik a Zorba nebo operu Bohéma.
V posledních letech se věnoval psaní o dějinách a osobnostech brněnského a plzeňského divadla. Pro Operu PLUS napsal nespočet článků, které naleznete ZDE.
K jeho nejvýznamnějším ostravským uměleckým počinům se řadí v sezóně 1969/1970 dramaturgická příprava Dürrenmattových her Král Jan a Play Strindberg, ve spolupráci s režisérem Radimem Kovalem vznikla úspěšná inscenace Matka Kuráž a její děti (1971). Jako šéf ostravské operety se aktivně podílel na formování její umělecké tváře, a to novými překlady klasických operet (Vídeňská krev, Netopýr nebo Cikánský baron), jejich režiemi a také inscenováním muzikálů (Zorba, Člověk z kraje La Mancha nebo Kabaret). Byl rovněž spoluautorem a režisérem původního čs. muzikálu napsaného pro Josefa Kobra Švejk. Ve snaze přinášet nové impulzy do ostravského divadelního světa pokračoval i v době, kdy se v roce 1986 stal uměleckým šéfem činohry Petra Bezruče. V československé premiéře zde uvedl například Gozziho Zelenavého ptáčka nebo původní muzikál Chlapec s kytarou. S Ostravou se rozloučil v roce 1995 pohostinskou režií Uherské svatby a v roce 2002 soubor operety znovu nazkoušel inscenaci Straussovy Vídeňské krve v jeho překladu.
