Pavel Fieber se narodil 30. září 1941 v Krnově (tehdy Jägerndorf). Jeho otec byl Čech, matka pocházela z Vídně. Provázel ho nelehký osud již od mladého věku, kdy byla jeho rodina internována v nacistickém ghettu Częstochowa v jižním Polsku. Po válce vyrostl v Bavorsku a ve Vídni, kde studoval herectví a režii v semináři režiséra Maxe Reinhardta. Zároveň ve Vídni studoval zpěv na Akademii pro hudbu a výtvarné umění.
Jeho herecký debut byl v roce 1965 a o čtyři roky později řídil Operní školu na Konzervatoři Petera Cornelia v Německé Míšni.
Měl za sebou mnoho operních inscenací, např. Bergova Vojcka, Bizetovu Carmen, Musorgského Borise Godunova či Mozartovu Figarovu svatbu.
V roce 1970 byl Fieber označen československým komunistickým režimem jako „persona non grata“, poněvadž propagoval disidentské umělce.
Druhou část 70. let strávil jako šéfrežisér v divadle v Oberhausenu a v Městském divadle v Ingolstadtu. V roce 1978 se stal svobodným performerem a režisérem. Dále pokračoval ve spolupráci s divadlem ve Wuppertalu, Operou Bonn, Hamburskou státní operou, Státním divadlem v Darmstadtu, Státním divadlem ve Stuttgartu, a dalšími.
V letech 1985 – 1991 byl režisérem divadla v Ulmu, kde inscenoval opery i muzikály. Poté přešel do Bádenského státního divadla Karlsruhe jakožto generální ředitel.
S Pavlem Fieberem navázal spolupráci Stanislav Moša, ředitel Městského divadla Brno. Fieber v Brně režíroval operety Veselá vdova (2004) a Netopýr (2005), muzikály Cabaret (2003), Šumař na střeše (2006), Evita (2009) a Funny Girl (2012).
Divadlo bylo jeho velkou vášní a navzdory administrativním úkolům, kterých měl hodně, se stále věnoval hraní. Jeho nejvýraznější rolí byl profesor Higgins v My Fair Lady, kterou údajně ztvárnil více než 1 500 krát.
