„Začala jsem s jednou budovou v dezolátním stavu. A skončila jsem se čtyřmi,“ zavzpomínala Alena Štěpánková Veselá v rozhovoru s novináři na porevoluční rozvoj brněnské akademie. Podle současné děkanky hudební fakulty Barbary Marie Willi patřila Veselá k průkopníkům uměleckého vzdělávání v Česku, usilovně pracovala na mnoha projektech a obecně na tom, aby svět byl lepším místem.
„Vzpomínám na její vitální rebelství, které spočívalo v tom, že v určité krizové situaci přišla a řekla: Je mi už tolik, kolik mi je, takže si můžu dovolit říct všechno,“ uvedla Willi. „Já ráda bojuju. To dělají ty sporty,“ řekla Veselá, která se věnovala hlavně sjezdovému lyžování a horolezectví. Jen v Tatrách zdolala asi 40 vrcholů.
Po dekády se Veselá zasazovala také o stavbu nového koncertního sálu v Brně. Sál zatím neexistuje, byť město postupnými kroky směřuje k zahájení stavby.
„Bohužel, Brno, než se ‚vykejve‘, tak to trvá. Toho Janáčkova kulturního centra já už se těžko dožiju, i když jsem do toho celý život vrtala. To už čeká na moje potomky,“ konstatovala Veselá. Willi zdůraznila, že následovníci Veselé se snaží její odkaz nést dál a pokračují v neúnavném lobbování za koncertní sál i hudbu jako takovou.
Jako varhanice Veselá úspěšně koncertovala v mnoha evropských zemích, v prestižních sálech v Británii i Spojených státech. „Varhany jsou pokaždé jiné. A v tom je to krásné dobrodružství. Člověk neví, k čemu přijde. Musí hledat tu duši, co z toho vytáhne,“ řekla. Nyní už hraje jen doma, na malých varhanách, ale pouze občas. „Já už se nahrála dost,“ uvedla.
Ke 100. narozeninám si Veselá přeje hlavně zdraví. Nejen pro sebe, ale i pro rodinu – a vlastně pro celou zemi.
