„V Carnegie Hall sice v roce 1893 zazněla premiéra Dvořákovy Deváté symfonie, ale po 130 letech se ne každý den stává, aby zde bylo poprvé slyšet jedno z významných děl tohoto českého skladatele,“ píše deník The New York Times o Dvořákově vrcholném klavírním díle z roku 1889.
Dvaapadesátiletý Leif Ove Andsnes téměř hodinu trvající Poetické nálady zná už od dětství, protože jeho otec měl jednu z jejich mála nahrávek ve své sbírce. Ale podrobně si dílo prostudoval až během pandemie covidu-19.
„Většina mých kolegů ani neví, že Dvořák napsal tento krásný cyklus pro klavír,“ říká Andsnes. Protože Dvořák nebyl pianistou, mnoho lidí se domnívá, že neuměl komponovat hudbu pro klavír. Opak je ale podle Andsnese pravdou. „Používá klavír velmi pestrým způsobem, velmi všestranně, každá skladba má nové struktury, nové techniky. Pro mě tento cyklus skutečně vyčnívá,“ konstatuje pianista.
Ve slavném newyorském koncertním sále zazní také Sonáta pro klavír 1. X. 1905 od Leoše Janáčka nebo Sonáta pro klavír č. 8 Ludwiga van Beethovena.
