Mezi další opatření patří i nařízení, které nakazuje zvýšení podílu ukrajinské hudby hrané na rozhlasových a televizních stanicích z třiceti pěti na čtyřicet procent. Zákaz se bude vztahovat na hudebníky, kteří mají nebo měli ruské občanství kdykoli po roce 1991, kdy Ukrajina vyhlásila nezávislost, s výjimkou těch, kteří jsou ukrajinskými občany nebo jimi byli v době své smrti.
Nový zákaz se vztahuje na veřejnou produkci hudby umělců s ruským občanstvím (i videoklipů). Dle informací dostupných na Twitteru hrozí médiím za porušení nařízení pokuta ve výši deseti procent z licenčních poplatků. Umělci, kteří kroky ruské vlády odsoudili dostanou výjimku – jejich seznam má sestavit ukrajinská tajná služba.
V odůvodnění zákona se uvádí, že hudba „agresorského státu může ovlivňovat separatistické nálady obyvatelstva“, může posilovat touhu po sblížení s ruskou identitou a má za cíl oslabit ukrajinský stát.
Zákaz se netýká ruskojazyčné kulturní produkce, ale vyloženě jen ruské produkce – pokud je dílo v ruštině, ale pochází z Ukrajiny, je takové dílo v pořádku. Jeden ze schválených zákonů také zakazuje tisk knih ruským občanům – pokud se nevzdají ruského pasu a nepřijmou ukrajinské občanství. Stejně jako u prvního zákona by se toto nařízení vztahovalo pouze na osoby, které si ponechaly nebo získaly ruské občanství po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Komerční dovoz knih z Ruska nebo Běloruska nová legislativa také zakazuje. Na dovoz ruskojazyčných knih z jiných zemí bude nutné osobní povolení.
Při hlasování v ukrajinské Nejvyšší radě získaly oba zákony širokou celým politickým spektrem, pro bylo 303 členů ze 450. Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkachenko považuje tyto zákony za způsob, jak zajistit, aby se „kvalitní obsah ukrajinských autorů autorů dostal k co největšímu počtu čtenářů.“
Zákony ještě musí podepsat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
