Tetzlaff Quartett pod vedením vynikajícího houslového virtuóza Christiana Tetzlaffa je činný od roku 1994. Nepracuje však stabilně a vystupuje v sériích koncertů na zájezdech organizovaných vlivnou koncertní agenturou. Soubor, v němž mimo jiné dominuje violoncellistka Tanja Tetzlaff (nástroj Giovanni Battista Guadagnini z roku 1776), hraje na výtečné nástroje Petera Greinera. Očekávaný čtyřdimenzionální barevný rozměr kvartetního zvuku zvukově nepodpořila ani sekundistka Elisabeth Kufferath, ani s téměř houslovým zvukem violistka Hanna Weinmeister. Pravdou je, že soubor na nynějším krátkém turné vystupuje s díly, ve kterých již skladatelé upřednostňují primária a violoncello. Navíc soubor má v oblibě zejména krajní dynamické polohy. Ideálem je podle vyjádření primária zejména hra pianissimo, soto voce nutná k vyjádření hudebního kontextu. Ve hře souboru je jistá interpretační svoboda, která však mnohdy mění charakter skladby.
V tomto duchu zazněl úvodní Smyčcový kvartet č. 26 g moll Josepha Haydna i následující Smyčcový kvartet č. 15 Franze Schuberta. Haydnovo dílo je plné bohatého tematického materiálu, ve kterém dominuje zvuk violoncella. Skladatel zde v jedné z nejzáhadnějších skladeb kvartetního repertoáru experimentuje jak s dynamikou a harmoniemi, tak s asymetrií frází. Postrádal jsem v neustále používané nízké dynamice humor a grácii, kde stěží mohou vyniknout protihlasy i vtíravá sóla.
Schubertovo dílo je v jeho instrumentální formě monumentální a nejprogresivnější. Překvapí plností melodií, harmonií a figurací a je zároveň pro interprety tím nejtěžším a nejnáročnějším. Znalec hudby ponořený do poslechu skladby jistě vychutná napětí skladatelova úvodního dvaadvacetiminutového Allegra molto moderato (včetně úžasných tremol), téměř pochodové tempo pomalého Andante un poco moso, mendelssohnovské Scherzo s Triem s náznaky Ländleru, jakož i téměř šílenou Tarantellu s parodií na operu buffo v závěrečném Allegro assai. Tato hudba vás úplně obejme svojí dramatičností. Po celou první polovinu večera dominovala pravá „německá preciznost“, avšak dlouhá léta cizelovaný kvartetní zvuk a pel chyběl.
Klavírní kvintet č. 2 A dur za spolupráce s klavíristou a kurátorem řady Ivo Kahánkem měl být očekávaným vrcholem večera i celého cyklu Komorní řady Festivalu Dvořákova Praha.
Jak při následném a neobvyklém „setkání po potlesku“ moderovaném Jiřím Vejvodou vyšlo najevo, soubor toto stěžejní dílo hrál ve své historii, jež je více než dvacetiletá, teprve podruhé. Navíc i praxe pravděpodobně pouze jedné zkoušky v den koncertu nutí k reminiscenci na nároky kvartetních souborů minulosti a zejména odpovědný přístup Smetanova kvarteta. Proto ani dokonale připravený klavírní part Ivo Kahánka nenašel ideální odezvu.
Hodnocení autora glosy: 65 %
Dvořákova Praha 2015
Komorní řada
Tetzlaff Quartet
Ivo Kahánek (klavír)
16. září 2015 Dvořákova síň Rudolfina Praha
program:
Joseph Haydn: Smyčcový kvartet č. 26 g moll, op. 20, č. 3, Hob. III:33
Franz Schubert: Smyčcový kvartet č. 15 G dur, op. posth. 161, D 887
Antonín Dvořák: Klavírní kvintet A dur, op. 81
Foto Dvořákova Praha 2015 / Petra Hajská
