Silným tématem v dramaturgii jubilejního sedmdesátého ročníku Pražského jara je sedmdesáté výročí konce druhé světové války. Za příklad překonání stínu minulosti považují pořadatelé zahajovací koncert pražském Obecním domě 12. května 2015. Interpretace Smetanovy Mé vlasti byla symbolicky svěřena Severoněmeckému rozhlasovému orchestru Hamburk za řízení Thomase Hengelbrocka.
Program jubilejního sedmdesátého ročníku nejznámějšího festivalu u nás dnes dopoledne zveřejnil jeho management v čele s ředitelem Pražského jara Romanem Bělorem.
V historii to bude teprve popáté, kdy Smetanův cyklus symfonických básní zazní v podání zahraničního orchestru. V podání německého orchestru se tak stane vůbec poprvé. „Festival z historického hlediska zahajují poražení a končí vítězové,“ okomentoval program nového ročníku Roman Bělor. Závěr festivalu je 2. a 3. června svěřen Královskému filharmonickému orchestru v Liverpoolu s šéfdirigentem Vasilijem Petrenkem.
Petrohradská filharmonie na program svého druhého vystoupení 16. května zařadila Symfonii č. 7 C dur Leningradská, působivé svědectví z nacisty obléhaného města. Skladatel Dmitrij Šostakovič s rodinou prožil prvních třiadvacet dní leningradské blokády, než byl letecky evakuován. Během těchto dní vznikly první tři věty a až poslední, čtvrtá, byla napsána v Kujbyševě (dnešní Samaře), kde také symfonie 5. března 1942 zazněla poprvé.
Režisér, divadelník a skladatel Heiner Goebbels do Prahy přijede inscenovat své dílo Songs of Wars I Have Seen (Písně o prožitých válkách). Česká premiéra tohoto scénického koncertu se uskuteční 25. května pod taktovkou Petera Vrábela v provedení orchestru Berg.
Také tvorba rakouského skladatele Ericha Wolfganga Korngolda byla ovlivněna událostmi druhé světové války. Filmové hudba Dobrodružství Robina Hooda zazní 26. června v rámci večera s názvem Hudba z celuloidu, na němž Symfonický orchestr hl. m. FOK nabídne také filmovou hudbu Šostakoviče, Šusta a Lišky. Korngold v mnoha rozhovorech uváděl, že filmová hudba, konkrétně partitura k Dobrodružstvím Robina Hooda, mu zachránila život, neboť mu poskytla příležitost k útěku před nacistickým režimem.
Rovněž hudba a život Antona Weberna zapadají do dramaturgického konceptu, kterým chce Pražské jaro připomenout výročí konce druhé světové války. Webernova hudba byla nacisty označována za degenerativní umění a po roce 1938 byla zcela vytlačena z koncertních programů. Jeho raná Passacaglia pro orchestr zazní 30. května v podání České filharmonie.
Program jubilejního sedmdesátého ročníku festivalu přináší pětačtyřicet koncertů se širokým dramaturgickým rozpětím – od hostování velkých zahraničních symfonických orchestrů, přes koncerty komorní hudby, po specifické projekty přinášející premiéry nových děl či hudbu starších epoch v autentické interpretaci. Rozpočet nejnovějšího ročníku festivalu je přibližně 83 milionů korun, když v posledních letech se pohyboval mezi 75 až 80 miliony. Prodej vstupenek bude zahájen 12. prosince.
Foto archiv, PJ/Ivan Malý
