
Poprvé sopranistka Kateřina Kněžíková zazpívala pod vedením dirigenta Jakuba Hrůši dílo Leoše Janáčka Glagolská mše v Ostravě v roce 2018. Následovalo osobité podání na festivalu Janáček Brno 2022 ve spojení s operou Z mrtvého domu, kdy se Hrůša s Kněžíkovou znovu potkali po dlouhých čtrnácti letech u operní inscenace režiséra Jiřího Heřmana. Za hranice se tým Hrůša–Kněžíková poprvé vydal v červnu tohoto roku, kdy Glagolská mše zazněla v koncertním provedení v Římě v Accademia Nazionale di Santa Cecilia (Národní akademie svaté Cecilie) a v září v Bamberku s Bamberským symfonickým orchestrem, kde Kněžíková pravidelně hostuje.
„Janáčkova hudba, a speciálně Glagolská mše, mě nikdy nenechá jít stejnou cestou. Pokaždé v ní naleznu novou krásu a zkušenost. I po několika letech zpívání a interpretování tohoto díla nacházím zákoutí, která odkrývají bohatství a originalitu tvorby Janáčka. Vedle díla Antonína Dvořáka je právě Glagolská mše nejčastějším dílem, které s velkou radostí interpretuji jak doma, tak i v zahraničí,“ říká Kněžíková.
Po nedávném vystoupení na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě pod taktovkou Roberta Kružíka čekají Kateřinu Kněžíkovou další zahraniční vystoupení, a to 14. a 15. října v Tokiu v MUZA Kawasaki Symphony Hall a 22. října ve Vídni v Musikverein.
„V Tokiu jsem naposledy byla před mnoha lety, jako čerstvá členka ansámblu Národního divadla. Tehdy jsem zpívala part Zuzanky v Mozartově opeře Figarova svatba. Od té doby jsem tam nebyla. Ale říká se, že kdo jednou spatří Fudži, vrátí se na místo činu znova,“ dodává Kněžíková.