Zlepšit mediální obraz pražské operní scény, kterou v posledních letech provázejí problémy, způsobené podle některých odborníků zejména nedomyšlenou a špatně vysvětlenou transformací, považuje za jeden ze zásadních úkolů umělecké správy Národního divadla ředitelka spojené Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová. Pražská operní scéna by již měla být ušetřena protestů odborářů před Ministerstvem kultury, vypískání ředitele Národního divadla na premiéře nebo různých peticí a stávkové pohotovosti.
„Negativní reklama kolem Státní opery nebyla dobrá. Naším velkým přáním je, aby se v souvislosti se Státní operou začalo mluvit o úplně jiných tématech,“ řekla Hroncová.
Divadelní manažerka Hroncová byla ředitelkou spojené Opery Národního divadla a Státní opery jmenována loni v srpnu, kdy byl reorganizován dosavadní soubor opery. Vznikly dvě samostatné umělecké správy zodpovídající zejména za provoz a premiéry. Uměleckým ředitelem obou operních souborů je Petr Kofroň, hudebním ředitelem souboru Národního divadla se stal dirigent Robert Jindra a Státní opery Martin Leginus.
„Za ty čtyři měsíce jsme se snažili stabilizovat situaci. Definovali jsme, že naším zájmem je zachovat v rámci Národního divadla autonomii obou uměleckých souborů s vlastní uměleckou správou, s dvěma samostatnými orchestry a dvěma sbory. Budoucnost záleží i na novém ministrovi kultury, pro kterého připravujeme podklady o situaci na pražské operní scéně,“ uvedla Hroncová.
Transformace Opery Národního divadla a Státní opery byla zahájena předloni v lednu, podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka dále o jejím osudu rozhodne příští vláda. O přeměně pražské operní scény, která vyvolala protesty zaměstnanců bývalé Státní opery Praha a části odborné veřejnosti, rozhodlo Ministerstvo kultury pod vedením Jiřího Bessera (TOP 09/STAN). Kandidátem na nového ministra kultury je Daniel Herman (KDU-ČSL).
Mezi pražskými operními domy podle Hroncové nyní spolupracují sólisté, oba soubory dohromady odehrají včetně zájezdů téměř čtyři sta představení ročně. „Produktivita je vysoká, návštěvnost a příjmy potvrzují, že model, kdy má Praha dva operní soubory, je potřeba,“ sdělila Hroncová.
Někteří operní znalci však poukazují na fakt, že počet představení nevypovídá o jejich kvalitě. „Už od příští sezony 2014/2015 má naše umělecké vedení za úkol představení zkvalitnit. Připravujeme osm nových premiér, dramaturgické tituly se skvělými inscenačními týmy. Probíhající sezona je z velké části nastavena předchozím vedením, mnoho ovlivnit již nelze, ale do obsazení v zájmu zkvalitnění, jsme zasáhli,“ konstatovala ředitelka opery. V souvislosti s tím podotkla, že umělecké vedení chce všem zaměstnancům vytvořit dobré podmínky, ale na druhou stranu bude vyžadovat kvalitní umělecké výkony.
První letošní premiérou ve Státní opeře bude sobotní premiéra Wagnerovy opery Tannhäuser, která se do Prahy vrací po více než patnácti letech v hudebním nastudování dirigenta Hilaryho Griffithse.
K Roku české hudby 2014 Opera Národního divadla například nabízí kalendář Krásy české opery, premiéru Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky 20. března v pojetí režiséra Ondřeje Havelky, Fibichovu inscenaci Pád Arkuna v režii Jiřího Heřmana, která bude 9. října první premiérou sezony 2014/2015 nebo Slavnostní koncert k Roku české hudby 18. května v Národním divadle. „Dramaturgickou lahůdkou bude koncertní provedení opery Nová země od Aloise Háby, která byla napsána před osmdesáti lety pro Národní divadlo, ale uvedena bude 12. prosince poprvé“ dodala Hroncová.
Foto Marek Velček
