Šílenství kolem otázky, zda Beethoven nebyl skrytý Afroameričan se dostává i na náš kontinent. Německý popový zpěvák Roberto Blanco se ve videu na YouTube obrátil na starostu Vídně a vyzývá ho k exhumaci a vydání skladatelových ostatků. Tvrdí, že Beethoven byl údajně afrického původu, a měl tedy tmavou pleť – což by měl prokázat test DNA.
Tato žádost je pokračováním více než sto let staré mediální debaty o etnickém původu velikána klasické hudby narozeného v Německu. Beethoven zemřel ve Vídni v roce 1827 a Blanco se v této souvislosti obrátil na starostu města. Svou žádost zdůvodňuje tím, „abychom mohli zjistit, zda je podobnější vám, nebo mně.“
„Vsadím se, že Beethoven se mi podobal více, než by se mohlo zdát. Jeho ostatky by měly být prozkoumány,“ uvedl Blanco. Popová hvězda je tak součástí fantasmagorického hnutí, které zahájil filmař Michael Simon de Normier. „Existuje vícero dokumentů, které naznačují, že Ludwig van Beethoven měl tmavou pleť,“ řekl Blanco.
Debata se vede již od třicátých let dvacátého století, kdy ji začal šířit afroamerický novinář ve vydání časopisu The Week. Znovu se tato teorie týkající se Beethovenovy etnické příslušnosti objevila v roce 2015. Studentské noviny The Concordian poukázaly na možné „kulturní vybělení“ (takzvaný whitewashing, známý také jako kulturní whitewashing, je v tomto kontextu tvrzení, že historici, umělci a další dokumentátoři zdůrazňují „bílou“ rasu jako primární a dominantní, a následně vytlačují nebo zcela odstraňují etnické menšiny ze záznamů) skladatelova odkazu a citovaly popisy skladatele, podle nichž měl „široká ústa s tlustými rty, krátký tlustý nos a hrdě klenuté čelo.“
Většina záznamů uvádí, že Beethovenův rodokmen byl vlámský. Zastánci rasové teorie však přišli s tvrzením, že jeho matka Marie Magdalena byla maurského původu. Další mediální tvrzení zveřejnil na Classic FM moderátor John Suchet se vyjádřil, že je možné, že „pokud měl Beethoven maurskou krev, pravděpodobně pocházela z otcovy strany, protože z Nizozemska pochází otcovská linie (proto van Beethoven, nikoli von Beethoven). Jeho matka, Maria Magdalena, pocházela z městečka Ehrenbreitstein, ležícího dále po Rýnu od Bonnu. Neviděl jsem žádný důkaz, že by byla maurského původu nebo že by tento region byl někdy pod přímou kontrolou Maurů.“
Vyjádřil se také k Beethovenovým údajným tmavým rysům: „Beethovenova tmavá pleť byla často komentována.“ Během studia v Bonnu mu přezdívali „Španěl“ a brzy po příjezdu do Vídně ho údajně kníže Anton Esterházy údajně nazval „Maurem“.
John Suchet také odpověděl na otázku, zda je v Beethovenově hudbě něco, co by naznačovalo, že měl maurský nebo severoafrický původ: „Je jistě pravda, že způsob, jakým způsobem Beethoven ve své hudbě používal rytmus a dynamiku, byl pro západní hudbu nový – důraz byl často kladen mimo takt, například na druhou a čtvrtou dobu v taktu, na rozdíl od obvyklejších první a třetí. Náhlé zlomy od hlasitého k tichému nebo od tichého k hlasitému se nepodobaly ničemu, co bylo zkomonováno předtím. Tyto charakteristiky byly použity jako “důkaz”, že Beethoven byl černoch, že byl ovlivněn hudbou Afriky. Do jisté míry to může být pravda, ale tak odvážné tvrzení zachází v argumentaci příliš daleko. Mozart sice napsal Rondo alla Turca, ale to neznamená, že měl tureckou krev.“
Není jisté, zda se Blancův požadavek dočká odpovědi vídeňského starosty, rozhodně se však jeho video získalo mnoha ohlasů v zahraničních médiích a na sociálních sítích. Zvlášť v postpandemickém období, kdy není moc o čem psát. Poměrně podivuhodná teorie však přivedla mnoho lidí ke stejnému závěru: neměli bychom místo debaty o Beethovenově původu zmínit ty černošské skladatele a hudebníky, o kterých rozhodně víme, že existovali? Zvláštní pozornost budí například George Bridgetower, houslový virtuos, kterému Beethoven věnoval Kreutzerovu sonátu, než věnování kvůli roztržce odvolal.
