Sestavení opravených varhan z dvacátých let devatenáctého století v piaristickém kostele v Litomyšli na Svitavsku potrvá varhanářovi Vítu Kadeřábkovi čtvrt roku. Stejnou dobu bude nástroj ladit. Z velké části zůstanou varhany v původní podobě, i když byly téměř celé poškozené. Desítky let chátrající kostel Nalezení svatého Kříže nechalo město nedávno s využitím evropských dotací opravit za sedmdesát milionů korun.
„Naším cílem je neuvádět varhany do ideálně krásného stavu, ale do historicky cenného. Mají ještě vypovídat technologií výroby a funkcí. Ukazujeme, jak procházel staletími a míjel se s lidmi, kteří ho chránili, nebo naopak nechránili,“ řekl Kadeřábek.
Půl roku trvaly opravy varhan v dílně. Dřevo bylo napadené plísní, houbami i poškozené červotočem. Do listopadu budou varhany složené a předladěné a teprve příští rok v létě se mohou začít ladit. Píšťaly totiž potřebují teplotu vyšší než patnáct stupňů Celsia. Zároveň už musejí být v kostele všechny výtvarné instalace i mobiliář.
„Budu ladit přes tisíc šest set píšťal, největší měří čtyři celá tři metru, nejmenší asi centimetr. Když tlesknu, echo je skoro deset vteřin. S přibývajícími věcmi v kostele se mění pohlcování basů, mohou vzít jejich hloubku,“ řekl Kadeřábek.
Varhany mají dole v lavicích posluchače „produnět, musejí mít sílu, ale jejich zvuk nesmí být nepříjemný“, dodal Kadeřábek. Ideálně naladěné varhany prý vlastně nejsou nikdy, protože v kostelích nebývá stále stejná teplota a vlhkost. V píšťalách se může srážet vlhko a mohou bobtnat táhla.
U nástroje se podařilo opravit téměř všechny píšťaly, ač některé cínové byly rozšlapané nebo stočené do tvaru šneka. V kostele již stojí dřevěná skříň a postupně přijde na řadu skládání mechanických částí. Na dřevených deskách zůstaly všechny nápisy a budou i na kostelní zdi za nástrojem. Kalkanti, kteří obsluhovali měchy, se při kázáních nejspíš nudili a na zdi vyrývali a psali svá jména a datovali je.
„Postupovali jsme pietním způsobem. I vandalské nápisy mají historickou cenu. Nápisy jsou z okolo roku 1900,“ řekl Kadeřábek.
Varhany postavil tehdy osmnáctiletý Jan Josefy Horák se svým strýcem v letech 1821 až 1822. Původní nástroj z osmnáctého století dvakrát zasáhl žár z ohně. Část dílů se dochovala a kutnohorští varhanáři je využili při stavbě nového nástroje. Na varhany zadavatel neměl moc peněz, a tak museli varhanáři použít i méně kvalitní materiál.
„Nicméně varhanářské znalosti jsou u tohoto nástroje nadmíru zřetelné. Za nejvyšší vrchol umění vlastně považuji dryáčnictví, protože i z toho mála, co má varhanář k dispozici, dokáže postavit kvalitní nástroj. Je patrné, že mnoho věcí se dělalo na kůru takřka na koleně,“ řekl Kadeřábek.
Kostel Nalezení svatého Kříže původně patřil piaristickému řádu, který o navrácení majetku požádal stát. Pokud kostel řád získá zpět, má i nadále sloužit kulturním, vzdělávacím i duchovním účelům. Zatím jej má radnice půjčený od státu.
Foto archiv
