„Moc se těším na to, že se v tomhle programu ocitnou na stejném pódiu členové České filharmonie spolu s naším mladým studentským orchestrem. To je jeden z nejhezčích narozeninových dárků, které jsem mohl dostat,“ říká šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. „Symbolická je pro mne i kombinace těchto dvou děl, protože Šostakoviče považuji za Beethovena 20. století. A čím Beethoven trpěl fyzicky, tím Šostakovič trpěl duševně. V tomto smyslu existuje mezi jejich dvěma osudy zvláštní spojení, stejně jako mezi oběma symfoniemi. V případě Beethovena se z jeho někdejšího hrdiny Napoleona, jemuž věnoval původně Eroiku, stal mezitím nepřítel, který napadl Rakousko, a v roce 1805 dokonce obsadil Vídeň. Podobně Šostakovič musel veřejně mluvit o své Páté symfonii jako o ‚odpovědi sovětského umělce na oprávněnou kritiku‘. Svým přátelům však přiznal, že závěrečná část je satirickým obrazem diktátora, záměrně prázdným, ale topícím se v bezbřehém pochlebování,“ připomíná Byčkov.
Pátou symfonii Ludwiga van Beethovena uvádí Česká filharmonie často. Dosud ji provedla 230krát. Poprvé ji orchestr zahrál už 8. ledna 1898, dva roky po svém založení. Nejčastěji ji na program zařazoval Vilém Zemánek, celkem 49krát, shodně 25krát ji řídili Václav Talich a Václav Neumann. Semjon Byčkov Osudovou symfonii v pozici šéfdirigenta České filharmonie dirigoval zatím jen jednou. V červnu 2020 ji na Open Air koncertu na Státním zámku Sychrov věnoval zdravotníkům bojujícím proti covidu. Nyní zazní v provedení České studentské filharmonie.
Pátou symfonii Dmitrije Šostakoviče Česká filharmonie poprvé uvedla na konci května 1946 v průběhu prvního ročníku Pražského jara. Taktovky se stejně jako při sovětské premiéře, která se uskutečnila v listopadu 1937 v rámci oslav dvacetiletého výročí říjnové revoluce, chopil skladatelův přítel Jevgenij Mravinskij. Od té doby ji první český orchestr hrál téměř čtyřicetkrát. Pro Semjona Byčkova je tato skladba osobně důležitá. Mimo jiné s ní v roce 1985 debutoval u Berlínských filharmoniků.
