Památkáři nemají nic proti umístění sochy skladatele Franze Schuberta v zahradě Lichtenštejnského paláce v Praze, sídla Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění (HAMU). Na Národní památkový ústav se škola obrátila poté, co v květnu někteří členové akademické obce požadovali odstranění sochy. Akademický senát AMU navrhuje zřídit komisi, jež by podobné případy posuzovala.
Rektor AMU Jan Hančil řekl, že v souladu s doporučením Národního památkového ústavu bude socha v zahradě o kousek přemístěna a tam zůstane.
Schubertovu sochu vytvořila sochařka Anna Chromy, je to už její několikátá instalace v Praze. Socha je darem nadace Norimberské pojišťovny Hudební a taneční fakultě AMU a v zahradě školy stojí od konce dubna. Dar zprostředkovala hudební producentka Renata Sabongui, která na HAMU také působí jako pedagožka.
Podle historičky umění Elišky Fučíkové není nápad umístit sochy do zahrady nový. „Galerii soch zamýšlel do nik ve zdi umístit už stavebník paláce, Karel z Lichtenštejnu, počátkem sedmnáctého století,“ uvedla Fučíková ve svém posudku k umístění sochy v kontextu místa.
Na rozdíl od Albrechta z Valdštejna, který projekt nedaleko stavěného rozsáhlého paláce dokončil, se to Lichtenštejnovi nepodařilo, neboť zemřel už v roce 1627 a jeho potomci se soustředili na svá panství na Moravě. V případě Lichtenštejnského paláce zůstala nedokončena především jeho výzdoba. Umístění Schubertovy sochy do zahrady by podle Renaty Sabongui mohlo být pokračováním původního záměru a mohla by tak vzniknout galerie soch významných českých a světových skladatelů.
Národní památkový ústav se umístěním sochy zabýval až poté, co byla v zahradě instalována. Mluvčí pražského územního pracoviště Národního památkového ústavu Andrea Holasová řekla, že památkáři z ústavu nemají proti umístění sochy žádných námitek. „Socha stojí v zahradě Lichtenštejnského paláce na bronzovém podstavci před západní fasádou křídla paláce. Plastika by měla být umístěna v severozápadním rohu zahrady před ohradní zdí na kamenném podstavci. (…) Z hlediska památkové péče je předložený návrh realizovatelný,“ stojí ve vyjádření Národního památkového ústavu.
Akademický senát AMU doporučil vznik komise složené ze zástupců jednotlivých fakult a vedení AMU, „která by se měla zabývat přijetím či nepřijetím uměleckých děl darovaných nebo nabídnutých AMU a určených k umístění v prostorách přístupných veřejnosti“.
V Praze stojí od Anny Chromy mimo jiné také plastika v podobě prázdného pláště, a to u Stavovského divadla. Stejná plastika se nachází i v Salcburku, Aténách a na dalších místech. Ne všem se objekty od Anny Chromy líbí, větší či menší kritice ale podléhá většina děl ve veřejném prostoru. V roce 2003 zorganizovali pedagogové Akademie výtvarných umění veřejný protest proti umístění jednoho z děl Anny Chromy v Praze.
