Recitál plný emocí včera v zaplněném Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro nabídla sopranistka Simona Houda Šaturová. Za doprovodu souboru Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse nadchla posluchače programem, v němž zazněly klenoty operního repertoáru osmnáctého století.
„Je to období, kde už se delší dobu pohybuji, pro které mám slabost, které nabízí širokou paletu rolí, naplňujících téma tohoto koncertu,“ uvedla před časem Šaturová, žádaná interpretka mozartovských postav a repertoáru období italského belcanta.
Program zahájila předehra k opeře Orfeo ed Euridice ossia L’Animo del Filosofo od Josepha Haydna. Poté za velkého potlesku dorazila na jeviště v tyrkysově modrých šatech Šaturová a přednesla část Haydnovy Kantáty pro soprán a orchestr. Po Sinfonii g moll č. 3 Leopolda Koželuha Šaturová v recitálu pokračovala árií Elettry Idol mio z Mozartovy opery Idomeneo, ve svém dalším vstupu se proměnila v Cleonice v árii Sarete al fin contenti / Mi parea del porto in seno z opery Josefa Myslivečka Demetrio.
Druhou část koncertu tvořila až na jednu výjimku díla Wolfganga Amadea Mozarta. „Pro mou kariéru je zásadním skladatelem, asi mne nikdy nepřestane fascinovat svou rozmanitostí a genialitou,“ podotkla Šaturová, která nejdříve zazpívala koncertní árii Misera, dove son! a poté se představila jako Konstanze v árii Martern aller Arten z opery Únos ze serailu.
Vedle Mozarta druhá polovina programu přinesla také slavnou árii Dei tuoi figli la madre z opery Medea italského skladatele Luigiho Cherubiniho. „Když jsem před lety četla Euripidovu tragédii Medea, mrazilo mě. A i když tato árie nepatří k těm nejdramatičtějším, je plná bolesti a vášně,“ řekla pěvkyně, která je stálým hostem pražského Národního divadla a rovněž renomovanou koncertní pěvkyní. V roce 2006 debutovala na Salcburském festivalu a v témže roce ji pozval ke spolupráci na provedení Mahlerovy Symfonie č. 2 při slavnostním otevření Pleyelova sálu v Paříži Christoph Eschenbach. S ním spolupracovala i na sérii provedení Mahlerovy Symfonie tisíců v roce 2011.
Pražský barokní orchestr Collegium 1704 ještě po pauze provedl Baletní hudbu I a II z opery Idomeneo.
Foto Pražské jaro – Ivan Malý
