Velký úspěch ve zcela zaplněné Dvořákově síni Rudolfina sklidil legendární lotyšský houslista a dirigent Gidon Kremer se svým souborem Kremerata Baltica. Hudebníci z Pobaltí a Kremer v roli sólisty přednesli mimo jiné v české premiéře skladbu Půlnoc v Rize od předního lotyšského soudobého skladatele Artürse Maskatse a serenádu od Leonarda Bernsteina. Koncert řídila litevská dirigentka Mirga Gražinytéová Tylaová. Koncert se pořádal v rámci festivalu Pražské jaro, který začal 12. května a potrvá do 3. června. 
Hned po první části koncertu vrátilo nadšené publikum několikaminutovým potleskem osobitého virtuóza několikrát na podium a dočkalo se sólového přídavku serenády od ukrajinského autora Valentyna Sylvestrova, pro Kremera symbolického. Před posluchači zavzpomínal na své první vystoupení v sedmdesátých letech na Pražském jaru a přídavek věnoval všem obětem ukrajinské krize.
Večer uvedla třídílná skladba Crux (Kříž) pro sólové housle, tympány a zvony, jejíž téma převzal skladatel Luboš Fišer ze svého Requiem. Prvním interpretem skladby byl houslista Ivan Štraus, jemuž je také věnována. Gidon Kremer ale patří k nejvěrnějším interpretům díla, uvedl ho i na pražském recitálu v sedmdesátých letech přes zákaz tehdejší komunistické cenzury. Skladbou zároveň soubor i pořadatelé připomínají patnácté výročí úmrtí skladatele Fišera. Také skladba Půlnoc v Rize měla symbolický podtext. Skladatel ji věnoval manželům Lipkesovým, kteří za druhé světové války zachránili v Rize mnoho nevinných židovských občanů. Pojmenoval ji po městě, jež prý považuje za své nejmilejší.
Ve druhé části koncertu zazněla transkripce fragmentů opery Carmen od Rodiona Ščedrina, v níž Kremer již neúčinkoval.
Kremer se svým ansámblem navštívil Prahu už několikrát. Soubor, který tvoří mladí hráči z Lotyšska, Litvy a Estonska, vznikl v roce 1997, záhy si získal světové renomé. Gidon Kremer vystoupil poprvé na Pražském jaru v roce 1974, poté zde hostoval pětkrát a dvakrát se představil s Kremeratou Baltikou, naposledy v roce 2007.
Uznávanému Kremerovi byla v roce 2010 udělena Cena za celoživotní dílo na Hudebním festivalu v Istanbulu a v roce 2011 Cena Arthura Rubinsteina Una Vita Nella Musica v Benátkách, která je v hudebním světě jakousi obdobou Nobelovy ceny. Na svém repertoáru má více než sto dvacet nahrávek.
Foto Rolf Schultes
