Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Rossiniho Popelka v Liberci
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Opera

Rossiniho Popelka v Liberci

O úspěchu Rossiniho Popelky v Libereckém divadle F. X. Šaldy nás ve své reportáži informuje redaktor Vojtěch Babka.

Babka Vojtěch
Published: 07/10/2018
Share
4 Min Read
SHARE

Kdo sleduje liberecký operní soubor pravidelně, ví, jak výrazně se repertoárově vyvíjí a profiluje. Pravidelně se tu objevují italské romantické opery, francouzská tvorba, belcantový repertoár, česká opera 19. a 20. století, místy soudobé novinky. Zapomenout nesmíme ani na pravidelné operetní a muzikálové produkce, ve kterých se ukazuje, že hráči orchestru mají tento druh hudby v krvi a jistě se mu věnují i jinde, než v divadle. Ale vrátíme-li se k opeře, o poznání méně tu potkáváme repertoár mozartovský a aktuálně ansámbl připravil novou inscenaci opery Popelka od Gioacchina Rossiniho, což je autor, který se v Liberci objevil naposledy před patnácti lety.

„Labuť z Pesara“ – jak se Rossinimu přezdívá díky jeho smyslu pro vystižení postav a situací a stejně tak i pro něžnou lyriku, není na našich jevištích zatím příliš častým hostem; nepočítáme-li inscenace Lazebníka sevillského, či za poslední dobu trojí nastudování Rossiniho Popelky: v Brně, v Praze a nyní v Liberci.

Společným jmenovatelem těchto tří inscenací je sopranistka Michaela Zajmi, jíž je Angelina v Rossiniho opeře doslova parádní rolí. Jak před nedávnem prozradila čtenářům v rozhovoru pro Operu Plus, finálovou árii má v malíčku již od svých studií a právě díky ní byla před časem přizvána ke ztvárnění této role do brněnské produkce režiséra Rocca. U francouzské režisérky Constance Larrieu, podepsané pod libereckou Popelkou, si pochvaluje efektivní a rychlý styl práce jakož i to, že s postavami pracuje jako s lidmi z masa a kostí. Lidmi, které ovládají city, pocity, vášně. „Přímo před našima očima velmi přesně modeluje citlivé bytosti. A taková přece Popelka musí být. Musí vás nejen pobavit, ale i dojmout a roztesknit…“ řekla nám Michaela Zajmi.

A právě taková Rossiniho Popelka na druhé premiéře 30. září 2018 i byla. Režisérka s umělci evidentně pracovala do nejmenších detailů, každý charakter byl výrazný a unikátní. A jasně a srozumitelně formulovaný… noblesní Don Ramiro Ondřeje Koplíka, nervózní a netrpělivý Dandini Csaby Kotlára, tajuplný až mystický Alidoro Iva Hrachovce, groteskně přitroublý otec Magnifico Jiřího Sulženka i dvě Popelčiny nevlastní sestry Hannah Esther Minutillo a Věry Poláchové, které samou touhou po svatbě se zámožným ženichem přestaly myslet hlavou a dostaly se tak až do jakési neodolatelné křečovité stylizace, kdy pomalu své touze přestávají věřit a dávají jí průchod už jen ze setrvačnosti.

Samotná Angelina Michaely Zajmi pak byla skromnou „panenkou v koutě“, která se ovšem dokáže zázračně proměnit v něžnou a velkorysou zamilovanou bytost odpouštějící sestrám i svému otci. Poněkud překvapivě u ní působily jen občasné záblesky koketnosti a vychytralosti, kdy se i ona přiblížila mondénní dámičce stylu svých nevlastních sester. Jak jsme se ale dověděli, i tohle byl záměr mladé francouzské režisérky. Které slouží ke cti i to, že rozpohybovala a individualizovala členy libereckého sboru a neváhala ani shodit divadelní stylizaci a kašírku, když na bohaté hostině postavy postupně s nelibostí a před očima diváků zjišťují, že ovocné dorty, uzené ryby, pečené prasátko či mísy s ovocem jsou pouhé gumové atrapy…

Autorka hudebního nastudování, profesorka Miriam Němcová, věnovala Rossinimu maximální péči. A od prvních tónů předehry bylo jasné, že s úspěchem. Hudba se nesla jaksi s lehkým dechem, či „na půl plynu“ a přitom virtuózně ,včetně krátkých nástrojových sól. Velmi empaticky se  orchestr choval  při doprovázení zpěváků a zmínit se musíme také o precizně vypracovaných recitativech a ukázkové souhře pěvců na scéně s klavíristou v proscéniové loži.

Miriam Němcová porovnává původní pohádku s textovou předlohou Rossiniho opery:

Na druhé premiéře Rossiniho Popelky byla přítomna i odborná komise Herecké asociace pro Ceny Thálie. Členka poroty, profesorka Magdaléna Hajóssyová porovnává Rossiniho s Mozartem a prozrazuje, čeho si na výkonech umělců nejvíce všímá:

TAGGED:Constance LarrieuCsaba KotlárDivadlo F. X. Šaldy LiberecHannah Esther MinutilloIvo HrachovecJiří SulženkoMichaela ZajmiMiriam NěmcováOndřej KoplíkOpera Divadla F. X. Šaldy LiberecVěra Poláchová
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Dosud neznámá fotografie Gustava Mahlera na prodej v aukci
Next Article Sergej Polunin uvede poprvé v Praze své představení Satori
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up