Velkou poctu geniálnímu dramatikovi Shakespearovi zinscenoval nedělní program Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj. Koncert, který se odehrál v ostravském Gongu, měl na programu pouze jedno dílo, ale takové, které je svou hudební kvalitou s literární předlohou souměřitelné. Dramatická Symfonie op. 17 francouzského romantického skladatele Hectora Berlioze zazněla v podání Filharmonie Brno, Českého filharmonického sboru Brno a předních českých sólistů. Provedení řídil Petr Vronský.
Hector Berlioz byl osudově inspirován dvěma spisovateli: Goethem a Shakespearem. Berlioz si s myšlenkou napsat skladbu na motivy slavného dramatu dlouho jen pohrával, plán uskutečnil o deset let později ve spolupráci s básníkem Émilem Deschampsem. Sám Berlioz napsal v próze celý text ke zpěvům mezi větami pro orchestr a Deschamps vše převedl do veršů. Skladatel tvořil svou symfonii v neobyčejné koncentraci, kterou ovlivnil také štědrý finanční dar Paganiniho, který mu umožnil na nějaký čas zapomenout na existenční starosti. Skladba měla premiéru 24. listopadu 1839.
Skladatel ve svých pamětech vzpomínal: „Pracoval jsem na své symfonii sedm měsíců, aniž jsem se dal čímkoliv vyrušit déle než tři až čtyři dny ze třiceti. Jak intenzivním životem jsem žil v té době! S jakou silou jsem plul na širokém moři poezie, hýčkán prchavým větrem fantasie, pod prudkými paprsky slunce lásky, jež zanítil Shakespeare, ve víře ve svou sílu, ve víře, že dosáhnu onoho zázračného ostrova, na němž se vypíná chrám čistého umění!“
Chápavý Paganini se už naštěstí nedožil posměšků, které dílo u pařížské kritiky, jež v díle viděla přepjatý pokus o novou formu symfonie. Jinde zase cítila v scherzu víly Mab směšný šramot, podobající se skřípání špatně namazané stříkačky. Nejvíce se Berlioze dotkla kritika, že Shakespearovi nerozumí. Dnes se už musíme jen pousmát, protože Berlioz není zdaleka jediný skladatel, který doma nebyl prorokem. Naopak, při svých četných a dlouholetých zahraničních cestách se Berlioz setkal (také v Praze!) s nadšeným porozuměním a obdivem.
Nastudování v Ostravě vévodily precizní instrumentální výkony Filharmonie Brno se zkušeným Petrem Vronským, výtečný byl také tradičně Český filharmonický sbor Brno i sólisté, z nichž největší prostor a přesvědčivost měl barytonista Gustáv Beláček.
Sedmivětá symfonie Berlioze byla v prvních dvou větách Vronským precizována v jemném tektonickém odstínění melancholických barev smyčců v poutavě vystižených dlouhodechých melodiích, kterými Berliozova hudba oplývá. Jana Sýkorová zazpívala svůj part velmi přesvědčivě, stejně tak tenorista Jaroslav Březina, který zpíval z levé strany pódia z pod ochozu v obklopení sboru (podobných efektů připravili protagonisté více a všechny byly ku prospěchu věci).
Dramatičtější partii s přesvědčivou gradací v žestích i dalších nástrojích přineslo barevně a rytmicky hýřivé Scherzo královny Mab, také vyostřenější pátá a šestá část poskytla velký prostor Vronskému pro plastické modelování velkých bloků, aniž by byly ochuzeny nejsubtilnější dynamické partie. Dojem z Beláčkova sytě zvučného a témbrově ve všech polohách znělého hlasu trochu snížil mikrofonní přenos, který byl příliš ostrý. Sbor pod vedením sbormistra Petra Fialy potvrdil svou pověst předního evropského sborového tělesa. V Berliozově symfonii sugestivně přesvědčil v jemné dynamice na způsob chóru, který připomínal psalmodii, velmi úsporně též pracoval s dynamikou a barvou. Brněnská filharmonie s Petrem Vronským rovněž potvrdila postavení jednoho z předních českých orchestrů.
Dramatická symfonie Romeo a Julie zazněla v Gongu s velkou přesvědčivostí, kterou narušilo jen několik aspektů. Nazvučení sólistů ochudilo výslednou zvukovou barvu sevřenému dramatickému účinku neprospěla ani dvacetiminutová přestávka uprostřed díla, která psychologický účin přece jen snížila. Vzhledem k obsazenosti z jen z poloviny zaplněného Gongu by stálo za to napříště zvážit, zda je nutné tento prostor pro náročná klasická díla považovat za adekvátní.
Hodnocení autora recenze: 90%
Janáčkův máj 2016
Hector Berlioz:
Romeo a Julie
Jana Sýkorová (mezzosoprán)
Jaroslav Březina (tenor)
Gustáv Beláček (basbaryton)
Dirigent: Petr Vronský
Sbormistr: Petr Fiala
Filharmonie Brno
Český filharmonický sbor Brno
5. června 2016 Multifunkční aula Gong Ostrava
