
“Projekt je současnou sondou do naší rozmanité a bohaté hudební historie. Ukazuje, že umělecká tvořivost hudebních rodů nebyla typická jen pro baroko a klasicismus, ale zůstává přítomna rovněž v české hudební kultuře 20. a 21. století. Je to neustálé podhoubí pro umělecký život, které tvoří důležité impulzy pro životy příští,” říká Stanislava Střelcová, muzikoložka, hudební publicistka a iniciátorka projektu.
Oba koncerty se uskuteční v místech, která jsou s tvorbou a pedagogickým působením obou bratří pomyslně spjata. První se uskuteční v pátek 3. října 2025 v 18:00 hodin v koncertním sále Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, druhý v pondělí 6. října v 18:30 hodin v Sále Martinů na Akademii múzických umění v Praze. Právě toto prostředí formovalo jejich profesní dráhu a dnes se symbolicky stává prostorem pro návrat jejich odkazu do živého interpretačního i akademického kontextu.
Vystoupí přední osobnosti české interpretační scény: pianista Ivo Kahánek, mezzosopranistka Bella Adamova, klarinetistka Anna Paulová a Wihanovo kvarteto. Program nabídne výběr z komorní tvorby Vladimíra Štědroně, zasazený do dramaturgického dialogu s díly Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Josefa Suka. Oba večery uvede prof. Miloš Štědroň, na brněnském koncertě jako speciální host vystoupí vokální oktet OctOpus Vocalis. Vstupenky lze získat prostřednictvím platformy GoOut.
“Moc se těším, že vystoupím na koncertě k poctě Vladimíra Štědroně. S klavíristou Ivem Kahánkem představíme jeho skladbu “Tři nápady pro klarinet a klavír”, která bohužel není na koncertních pódiích uváděna často. Jsem ráda, že právě díky tomuto projektu se může skladba dostat více do povědomí posluchačů i dalších interpretů,” uvádí klarinetiska Anna Paulová.
Pražská část projektu bude zároveň slavnostní platformou pro uvedení retrospektivního CD, které vzniká ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon a Českým rozhlasem. Nahrávka zachycuje vybrané komorní i orchestrální skladby Vladimíra Štědroně v dobových interpretacích – mimo jiné v podání Filharmonie Brno, Janáčkova kvarteta nebo pěvkyně Libuše Domanínské – a vrací tak do oběhu dílo, které po desetiletí stálo stranou zájmu odborné i širší veřejnosti.
Večer bude zároveň zahájením dokumentární výstavy, jež prostřednictvím rukopisů, fotografií a archivních materiálů přibližuje profesní i osobní příběh obou bratří i širšího kulturního a společenského kontextu. Výstava bude veřejnosti přístupná v prostorách respiria HAMU v Praze až do 31. října 2025.
Vladimír Štědroň (1900–1982), skladatel formovaný na pražské konzervatoři a v mistrovské třídě Josefa Suka, patřil k osobitým, dnes však téměř zapomenutým hlasům české moderní hudby; jeho díla zaznívala v podání České filharmonie i Rudolfa Firkušného, a vyšla na deskách v Československu nebo ve Francii. Později se věnoval především pedagogické práci a působil též na konzervatoři v Praze.
Jeho bratr Bohumír Štědroň (1905–1982) se zapsal do dějin české muzikologie jako autor novátorských janáčkovských studií a jeho monografie. Byl hlavním redaktorem Československého hudebního slovníku, jehož digitální pokračování dodnes slouží jako klíčová paměťová infrastruktura české hudební kultury. Byl respektován v zahraničí: jeho dílo inspirovalo např. dirigenta Charlese Mackerrase nebo muzikologa Johna Tyrrella, a bylo přeloženo do angličtiny, němčiny, ruštiny, polštiny nebo japonštiny. Významně se tak zasloužil o propagaci české klasické hudby v zahraničí – i díky němu se Janáčkovo jméno dostalo do světového povědomí a v Japonsku proniklo až do populární kultury, například v díle Haruki Murakamiho.
Projekt ŠTĚDROŇ 2025 otevírá méně známou kapitolu nedávné české hudební historie. Připomíná, že hudební rody jako Štědroňovi formovaly nejen dobový diskurz, ale i dlouhodobou paměť domácí kultury. Umělecká, muzikologická i pedagogická stopa bratrů má trvalý význam pro současnost i pokračovatele jejich odkazu, a dnes tvoří důležitý rámec pro nové interpretace a mezioborový výzkum české hudby 20. a 21. století.