Někdy bývá dosti nepřesně označován za „otce symfonie a smyčcového kvarteta,“ formy obou hudebních útvarů nicméně výrazně zdokonalil a zmodernizoval. Rakouský hudební skladatel Joseph „papá“ Haydn, který zemřel před dvě stě pěti lety, 31. května 1809, patřil již za svého života k nejslavnějším evropským skladatelům.
Hudba rakouského mistra je stále přítomná v koncertních síních, v repertoáru má jeho skladby snad každý orchestr i komorní soubor, obzvláště pak smyčcová kvarteta, symfonie, ale i oratoria. Haydn byl nesmírně plodný – za sedmdesát let života složil na tisíc dvě stě skladeb, z toho například sto šest symfonií, šedesát pět dalších orchestrálních skladeb, sedm set sedm komorních děl, sto jedna skladeb pro sólový nástroj, dvacet čtyři oper, osmdesát osm sborů, sto jedna písní, čtrnáct mší nebo šest oratorií.
Franz Joseph Haydn se narodil v řemeslnické a selské rodině 31. března 1732 v dolnorakouské vesničce Rohrau na rakousko-maďarských hranicích. V roce 1757 vstoupil na několik let do služeb hraběte Morzina v Dolní Lukavici u Plzně jako kapelník. Zde složil též svoji první symfonii, která je označovaná jako Lukavická.
V roce 1760 se oženil s dcerou parukáře Annou Marií Kellerovou, s níž žil poté čtyřicet let, a o rok později se stal členem soukromého orchestru knížete Esterházyho, hlavy nejmocnější rodiny v Maďarsku, jejíž členové byli mecenáši umění.
Haydn byl mezi současníky oblíben hlavně pro svou laskavost a optimismus. Vynikal i smyslem pro humor. Mezi jeho záliby patřil například lov nebo rybaření. Zemřel 31. května 1809 ve Vídni, právě ve chvíli, kdy napoleonské jednotky vstoupily do města.
Foto archiv
