Vynálezce saxofonu, uznávaný belgický hudební nástrojař a výborný flétnista a klarinetista Adolphe Sax se narodil před dvě stě lety, 6. listopadu 1814. Saxofon sestrojil kolem roku 1840. O šest let později si ho nechal patentovat.
Sax zkoušel hudební nástroje vyrábět už od šesti let. V patnácti vyrobil pro Průmyslovou výstavu v Bruselu klarinet ze slonoviny a dvě flétny, které vyvolaly obdivné reakce. O pět let později pak Sax vyrobil basklarinet, kterým nadchl dirigenta pařížské Opery a komponistu Françoise Habenecka natolik, že si ho koupil a ostatní klarinety pak už označoval jen za „barbarské instrumenty“. Ve zdokonalování klarinetů a jiných nástrojů Sax pokračoval i v dalších letech.
Součástí jeho patentu na saxofon byl návrh na celkem čtrnáct typů tohoto instrumentu od sopraninového přes altový až po kontrabasový, a to v „rodině“ orchestrální, laděné v tóninách C a F, a vojenské, laděné v tóninách B a Es. Než bylo ale Saxovo „otcovství“ definitivně uznáno, musel svést mnoho bitev v soudních síních a kvůli výdajům na soudní pře třikrát zbankrotoval. Přesto však jeho dílna dokázala vyrobit během necelých dvaceti let dvacet tisíc saxofonů.
Když v únoru 1894 Sax, zcela bez peněz a zapomenut, zemřel, byl saxofon pouze nástrojem vojenských kapel a nijak pronikavě se neuplatnil ani v orchestrální hudbě. Plně doceněn byl až čtvrt století po smrti svého „otce“, kdy se ho ujal jazz, zatímco vážná hudba vzala saxofon na vědomí dokonce až po sto letech.
Italský skladatel Gioacchino Rossini saxofon nazval „nejkrásnějším instrumentem, jaký znám“, Francouz Hector Berlioz „výjimečným nástrojem na prahu ticha“, zatímco podle Georgese Bizeta byl jediným nástrojem, který dokázal „vyjádřit něhu a rezervovanou vášeň“.
Foto Wiki Commons
