Studie a změna územního plánu budou vznikat paralelně, v případě změny potom v takzvaně zkráceném režimu. „Námi navržený postup ušetří městu a projektu filharmonie skoro dva roky času, než kdybychom pokračovali podle názoru předchozího vedení města, tedy podle původní změny územního plánu z roku 2008. Tu jsme proto již v říjnu definitivně ukončili,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček.
Stavba koncertního domu nejmodernějších parametrů se sálem, který by pojal zhruba 2000 posluchačů, by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad nicméně vzejde z připravované studie. Další miliardy korun bude nutné investovat do infrastruktury na Vltavské.
Zastupitelé již v říjnu schválili pořízení změny územního plánu, která se týká celého brownfieldu Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout nová čtvrť, jejíž součástí má být i koncertní sál. Pro oblast vzniká také urbanistická studie, ze které má změna vycházet. Podle jejího návrhu by tam v budoucnu mělo žít až 25.000 lidí, vzniknout tam mají byty, kancelář, park či několik železničních zastávek. Na území o rozloze 110 hektarů je nyní stavební uzávěra.
Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let. Nejvíce se řešilo vhodné místo. Sál mohl v 90. letech vzniknout na Letné – na místě, kde se uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Japonští investoři chtěli stavbu věnovat České filharmonii ke 100. výročí. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.
