„Varhany byly řadu let ve velmi špatném technickém stavu, navíc se na nich podepsaly přestavby a amatérské zásahy. Proto bylo rozhodnuto o jejich restaurování, aby se tak navrátily do technického a zvukového stavu podle záměru původního varhanáře,“ uvedl organolog olomoucké arcidiecéze Jan Gottwald.
Barokní varhany na jaroměřické Kalvárii pocházejí od neznámého varhanáře první třetiny 18. století z okruhu králických mistrů. Podle Gottwalda může být pravděpodobným autorem nástroje Jan Bohumír Halbich (1683–1736), který stavěl například i varhany u Panny Marie Sněžné v Olomouci. Varhany mají jeden manuál s pedálem, osm rejstříků a 396 znějících píšťal ze dřeva a cínoolověné slitiny.
Slavnostního požehnání obnoveného nástroje se v neděli 7. dubna 2024 ujme olomoucký pomocný biskup Antonín Basler. Program doplní setkání církevních hudebníků svitavského děkanátu a koncert.
Poutní areál v Jaroměřicích s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie, farou, vstupní branou, osmi zastaveními křížové cesty a dalšími nemovitými památkami se stal v roce 2019 národní kulturní památkou. Zhruba 300 let stará Kalvárie je v České republice ojedinělou stavbou. Navrhl ji zřejmě Jan Blažej Santini na objednávku majitele jaroměřického panství Františka Michala Šubíře. Svým rozvržením připomíná jeruzalémskou Golgotu. Křížová cesta vede z obce k baroknímu areálu, který býval cílem mnoha poutníků.
