Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Pärtovo dílo je vydestilovanou formou víry, říká estonský sbormistr Tõnu Kaljuste
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
HudbaOsobnostiPortrétyPR ZprávySoudobá Hudba

Pärtovo dílo je vydestilovanou formou víry, říká estonský sbormistr Tõnu Kaljuste

Díla světoznámého estonského skladatele Arvo Pärta budou na Košickém hudebním jaru interpretovat ti nejpovolanější – Estonský filharmonický komorní sbor, který byl v roce 2020 časopisem BBC Music Magazine označen za jednoho z deseti nejlepších sborů na světě. Získal dvě ceny Grammy za nejlepší sborový výkon – v obou případech za alba s díly Arvo Pärta. Rozhovor s šéfsbormistrem souboru Tõnu Kaljustem dokazuje, že festivalová zastávka v katedrále svaté Alžběty Uherské na koncertě Arvo Pärt 90 jednoznačně stojí za to.

PRTomalová Jana
Published: 28/05/2025
Share
4 Min Read
SHARE
Tõnu Kaljuste (foto Krõõt Tarkmeel)
Tõnu Kaljuste (foto Krõõt Tarkmeel)

Arvo Pärt promlouval motlitbou i k sekulárnímu světu. Jeho dílo obdivují duchovní, islandská zpěvačka Björk či rocker Nick Cave. Čím si podle vás estonský rodák získal příznivce napříč celým společenským spektrem?
V Pärtových skladbách je cítit nadčasovost, která přesahuje kulturní a žánrové hranice. Jeho hudba dokáže promlouvat k široké škále lidí, protože si na nic nehraje, a přesto toho tolik nabízí, pokud je člověk ochoten naslouchat. Je jednoduchá a zároveň hluboká. V hudbě Arvo Pärta je něco velmi čistého – nenabízí jen zvuk, ale také prostor pro ticho, kontemplaci a hluboký poslech

Estonský filharmonický komorní sbor se Pärtovu dílu věnuje ve velké míře, za jeho interpretaci jste získali dvě ceny Grammy. Jak intenzivní je vaše spojení s tímto skladatelem?
Náš hudební kalendář v Estonsku je velmi pestrý a s Tallinským komorním orchestrem absolvujeme mnoho koncertů. Znám Pärtova díla od dětských písní až po symfonie. V zahraničí od nás publikum očekává především Pärtova díla – ale také díla Tormisova, Bachova a dalších.

Estonský filharmonický komorní sbor byl založen v roce 1981. Jaká byla situace s interpretací Pärtovy, respektive duchovní tvorby obecně, než v Estonsku v roce 1990 padl socialistický režim?
Před pádem socialistického režimu byla duchovní hudba v Estonsku oficiálně potlačována – nebyla považována za vhodnou pro veřejnou interpretaci a byla vyloučena ze státem podporované kultury. Přesto zákaz nebyl absolutní: duchovní hudba se hrála hlavně v koncertních sálech, nikoli v liturgickém prostředí. První veřejné koncerty s duchovní hudbou v estonštině se uskutečnily koncem 80. let 20. století. V tomto kontextu se hudba Arvo Pärta stala jakýmsi duchovním protihlasem – tichým, ale nezaměnitelným. S Estonským filharmonickým komorním sborem jsme sehráli klíčovou roli při zachování tradice interpretace a poslechu duchovní hudby – sloužili jsme jako most mezi vnitřní svobodou a vnějším omezením.

Období náboženské nesvobody v Estonsku si v Košicích připomeneme také dílem Summa, jehož původní verzi zkomponoval Arvo Pärt v roce 1977. Jak vnímáte toto zakódované poselství?
Summa je jako tiché, vnitřní vyznání víry v době, kdy byly veřejné projevy víry potlačovány. V roce 1977 nemohl Pärt dílu dát název Credo – bylo by to příliš explicitní a ideologicky nepřijatelné. Místo toho zvolil název Summa – odkaz na něco univerzálního, shrnujícího, skrytého. Je to vydestilovaná forma víry vyjádřená spíše hudbou než slovy.

Techniku tintinnabuli použil Arvo Pärt v dílech Summa, Berliner Messe či Nunc dimittis. Co znamená tintinnabuli pro posluchače, který o této kompoziční technice dosud neslyšel? Spřátelí se podle vás s tintinnabuli i návštěvníci festivalu?
Věřím, že návštěvníci festivalu se s tintinnabuli „spřátelí“, pokud dovolí sami sobě zpomalit a jednoduše poslouchat – neočekávat dramatický vývoj, ale být přítomni v tom, co je. Tato hudba nevybízí jen k poslechu, ale i k tichu. A v tomto tichu se může objevit něco hluboce osobního a smysluplného.

TAGGED:Košická hudobná jarTõnu Kaljuste
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Pražský komorní balet - Kytice: Dominik Vodička a Tereza Hloušková (foto Serghei Gherciu) Pražský komorní balet pozastavuje činnost a zveřejňuje petici
Next Article Eva Pavlová a Roman Janků (zdroj Klášterní hudební slavnosti) Klášterní hudební slavnosti znovu získaly přízeň první dámy
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up