Vedle tradičních koncertů a recitálů se staly zajímavou součástí Pardubického hudebního jara také opera i balet. Objevila se opera na festivalu až poté, kdy jste se stal ředitelem festivalu?
Uměleckým ředitelem a dramaturgem mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro jsem od roku 2013. Od té doby se festival výrazně rozrostl, operní a baletní představení jsme však zařadili do festivalového programu poprvé až v roce 2016.
Co vás vedlo k zařazení tohoto žánru do programu?
Především snaha o větší žánrovou pestrost festivalu. A také skutečnost, že obě krajská města východočeského regionu mají sice profesionální orchestry a divadelní soubory, profesionální operní či baletní soubor zde však chybí. Naším cílem je rozšířit festival Pardubické hudební jaro o tyto žánry a nabídnout publiku návštěvu opery a baletu takzvaně „doma“.
Jaké faktory rozhodují o výběru konkrétní opery, popřípadě souboru?
Výběr není jednoduchý a těch faktorů je mnoho. Především jsme limitováni kapacitou divadelních domů, které máme k dispozici, jejich technickým zázemím a zejména velikostí orchestřiště.
Na předchozím ročníku jste uvedli z olomouckého repertoáru Prokofjevův balet Romeo a Julie, letos Rossiniho Lazebníka sevillského. Jak se vám osvědčila spolupráce s Moravským divadlem?
Výborně. Balet Romeo a Julie jsme uvedli v rámci našeho festivalu vloni ve Východočeském divadle v Pardubicích a musím říci, že to bylo krásné představení. Olomoucký balet v režii Roberta Balogha byl skvělý! Lazebníka sevillského s operním souborem Moravského divadla Olomouc jsme uvedli letos v Divadle Karla Pippicha v Chrudimi.
Verdiho La traviata souboru opery libereckého Divadla F. X. Šaldy se letos vrátí na festival opakovaně. Proč?
Vloni jsme uvedli libereckou La traviatu v rámci osmatřicátého Pardubického hudebního jara v Divadle Karla Pippicha v Chrudimi. Představení s Marií Fajtovou v hlavní roli mělo tak velký úspěch, že jsme se rozhodli nabídnout ho letos v rámci devětatřicátého ročníku též pardubickému publiku.
To ale není kompletní výčet operních a baletních titulů v rámci pardubické přehlídky…
Pro úplnost musím ještě zmínit Bizetovu Carmen v rámci loňského osmatřicátého ročníku v Pardubicích a v Hradci Králové. Jednalo se spíše o představení na téma Bizetovy Carmen s názvem Carmen à la Gypsy, se slovenskou kapelou Ciganski diabli a sólisty Baletu Slovenského národního divadla v Bratislavě. A aby byl tento výčet operních a baletních představení v rámci Pardubického hudebního jara opravdu úplný, letos 30. dubna nabízíme v pardubickém divadle Chačaturjanův balet Spartakus s baletním souborem Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Jaké máte „operní“ plány do budoucna, plánujete rozšířit nabídku?
Byl bych velmi nerad, kdyby na základě výše uvedeného vznikl dojem, že festival Pardubické hudební jaro je festivalem opery a baletu. Opak je pravdou. Každoročně pořádáme zhruba dvacet pět koncertů převážně klasické hudby, účinkují zde významné orchestry, pěvecké sbory, komorní soubory a sólisté. Opera a balet jsou ale vítaným zpestřením dramaturgie festivalu, ale jsou přece jen v menšině. V příštím roce bude mít Pardubické hudební jaro kulaté výročí – 40. ročník. Samozřejmě se to projeví i v dramaturgii tohoto jubilejního ročníku, stejně jako sté výročí založení naší republiky a devadesát let od úmrtí Leoše Janáčka. Jistě však chápete, že je zatím předčasné prozrazovat naše budoucí dramaturgické plány.
Děkuji za rozhovor.
VIZITKA
Josef Krečmer (* 8. března 1958) český violoncellista, pedagog a manažer. Studoval Konzervatoř v Teplicích u prof. Mirko Škampy, Státní konzervatoř v Praze u profesora Josefa Chuchra a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze u Alexandra Večtomova a Miloše Sádla. Absolvoval mistrovské kurzy u Natalie Šachovské a Erki Rautia. Zúčastnil se mnoha interpretačních soutěží: Celostátní interpretační soutěž Hudební mládeže ČSSR – 1. cena, Heranova mezinárodní violoncellová soutěž – 2. cena a diplom nejlepšího účastníka z ČSSR, Concertino Praga – absolutní vítěz (mezinárodního kola rozhlasové soutěže) a další.
Od roku 1979 vyučuje hru na violoncello na Konzervatoři Pardubice, kde vychoval řadu vynikajících absolventů (Pavel Ludvík, Jan Žalud, Jan Žďánský a jiní). V letech 1991–2003 byl koncertním mistrem Komorní filharmonie Pardubice, natočil řadu snímků pro Český rozhlas a na CD. V letech 1989–1991 pracoval pro Nadaci Yehudi Menuhina v Paříži, kde spolupořádal koncertní vystoupení mnoha českých umělců po celé Francii. Působil také jako koncertní mistr v mezinárodním orchestru v Théâtre des Champs-Élysées v Paříži.
V roce 2004 založil komorní soubor Barocco sempre giovane a je jeho uměleckým vedoucím. Pořádá koncerty klasické hudby, na kterých dává příležitost především mladým začínajícím hudebníkům. V Pardubicích pořádá také cykly koncertů na zámku a v Sukově síni Domu hudby.
(zdroj: www.cs.wikipedia.org)
www.pardubickehudebnijaro.cz
