Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia v domovském Římě
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Hudba

Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia v domovském Římě

Vydat se na koncert orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v domovském Římě, to byl překvapující zážitek. Na jedné straně známý a zvukově široký orchestr, na straně druhé na senzace a výstřednosti skoupý Maestro Andris Poga. A někde dál od nich francouzský pianista Bertrand Chamayou.

Průša Jan
Published: 07/03/2017
Share
4 Min Read
SHARE
Bertrand Chamayou, Andris Poga, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia – Řím 4. 3. 2017 (foto © Musacchio & Ianniello / Accademia Nazionale di Santa Cecilia)

Bylo zajímavé sledovat, jak si Maestro Andris Poga s orchestrem poradil. Tento Lotyš, který je šéfdirigentem Lotyšského národního symfonického orchestru a který na římském koncertu zastoupil hlavního dirigenta Sira Antonia Pappana, je zajímavou dirigentskou osobností. S orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia měl jistě rozličný pohled na uvedená díla, především na Straussova Zarathustru, ovšem svým způsobem došlo mezi ním a orchestrem k zajímavé symbióze, která se zakládala na tom rozličném chápání obou dvou. Poga tak mohl tíhnout spíše k procítěnému, meditativnějšímu a více melancholickému směřování interpretované hudby. Orchestr přes všechna klišé o italských orchestrech, která touto větou uvedu na povrch, měl jistě blíže k temperamentnější, svižnější a osekané hře. Výsledný zvuk byl tak poměrně vyrovnaný, hlavně v již zmíněném Straussovi, ale i v prvním Wagnerovi. Nechyběla mu ovšem velikost, interpretační náboj a silné nadšení všech.

Andris Poga – Řím 4. 3. 2017 (foto © Musacchio & Ianniello / Accademia Nazionale di Santa Cecilia)

Francouzský pianista Bertrand Chamayou zasadil programu další, pozitivně myšlenou interpretační ránu – jeho hra v Klavírním koncertu č. 2 g moll Camilla Saint-Saënse tíhla až k rozvolněné impresionistické povaze, a tak vzala za své Saint-Saënsova uhlazená a technicky přesná hudební náročnost.

Byla to rozevlátá hra, plná uvolněné tonality, nesčetných vrcholů a nesmírného nasazení sólisty. Vlastně mě poměrně překvapila, protože Chamayou je známý svou klidnou, precizní a na inovace skoupou interpretací romantických skladeb. Navíc Klavírní koncert č. 2 je řazen spíše k těm opravdu klasickým, se všemi romantickými intencemi.

Již v prvním sólu první věty hraje Chamayou improvizaci na Bacha poměrně roztříštěnou, k ní se pak v závěru věty stejným způsobem ještě navrací. Druhá věta byla veselou a citlivou hrou a poslední ve význačném forte, plném dynamiky rychlosti a objemu. Zručná interpretace, i přes nečekaná místa jistě promyšlená. Nesmírný a nečekaný zážitek ve spojení s orchestrem a dirigentem.

Symfonickou báseň Also sprach Zarathustra Richarda Strausse ve většině posluchačů evokuje především známá velikost fanfár v první, úvodní části. Ta byla zde v Římě opravdu plná velikosti a netrpělivého očekávání v tomto „svítání“, kdy Zarathustra oznamuje slunci, že se po deseti letech samoty vrací mezi lid. Byla to dlouhá část, Maestrem Pogou ještě o trochu protažená. Richard Strauss komponuje tuto skladbu po úspěchu svých předchozích děl Don Juan a Enšpíglova šibalství. Nechává se strhnout tehdejším celospolečenských tématem a vytváří tuto variaci na filozofický spis Friedricha Nietzscheho. Spíše než jeho myšlenkovou podstatu Strauss zpracovává témata některých básnických textů a jejich znaků, a tato hlavní myšlenka tak není skrze hudbu až tak silně vidět.

Báseň končí nejednoznačně, obtížně a takové může být i vnímání Zarathustry. Z jedné strany to je přívětivá hudba, plná jemnosti, z druhé strany tajemná, jako jsou rozechvělé struny hlubokých smyčců. Stejně nejednoznačně vyzněl Straussův Zarathustra zde v Římě. Ovšem nebyla to negativní nejednoznačnost, naopak, koncert byl plný neuvěřitelné mnohosti, a proto byl pro mě tak bohatý.

Hodnocení autora recenze: 90%

 

Così parlò Zarathustra
Dirigent: Andris Poga
Bertrand Chamayou (klavír)
Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia
4. března 2017 sál Santa Cecilia
Accademia Nazionale di Santa Cecilia Řím

program:
Richard Wagner: Idillio di Sigfrido
Camille Saint-Saëns: Concerto per pianoforte n. 2
Richard Strauss: Così parlò Zarathustra

www.santacecilia.it

TAGGED:Andris PogaBertrand ChamayouCamille Saint-SaënsOrchestra dell'Accademia Nazionale di Santa CeciliaRichard Strauss
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Koncert SOČRu nabídne hudbu z nejslavnějších italských filmů
Next Article Václav Kuneš: Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů?
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up