Festival zahájí 1. září koncert Karla Martínka, jenž je od roku 2020 ředitelem kůru v olomoucké katedrále sv. Václava a od roku 2011 také dramaturgem Mezinárodního varhanního festivalu. Karel Martínek spolupracuje s řadou významných hudebních těles a v rámci svých koncertních cest vystoupil v proslulých evropských chrámech, jako je například katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Turíně, katedrály v Antverpách a Gentu či dóm sv. Štěpána ve Vídni. Vedle děl Françoise Couperina, Marcela Duprého a Césara Francka zahraje také skladbu Pierra Cochereaua z roku 1973, ve které jej na bicí nástroje doprovodí otec a syn Bilanové. O výjimečný závěr večera se postará Martínkova improvizovaná mše Salve Regina.
5. září vystoupí polsko-francouzský varhaník Karol Mossakowski, držitel první ceny na Mezinárodní soutěži Pražského jara a prestižního ocenění Grand Prix de Chartres. Titulární varhaník katedrály v Lille je obdivován pro své vynikající interpretační i improvizační schopnosti. Představí se v programu z děl Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Césara Francka a Ference Liszta, který zakončí svou vlastní improvizovanou suitou Cesta Izraelitů do zaslíbené země na texty Starého zákona.
8. září uvítá Olomouc česko-německou varhanici a laureátku mnoha varhanních soutěží Markétu Schley Reindlovou. Mezi její úspěchy se řadí například první cena a cena publika na varhanní soutěži Musica Antiqua v belgických Bruggách. V současnosti působí jako ředitelka chrámové hudby při luteránském kostele Erlöserkirche v Bamberku. Program jejího koncertu se zaměří na díla českých a německých mistrů. Mendelssohna-Bartholdyho tentokrát doplní Johannes Brahms, Max Reger a relativně zřídka hraný Johann Christian Heinrich Rinck, z českých autorů pak Petr Eben a Miloslav Kabeláč.
12. září rozezní katedrálu sv. Václava severská hudba v podání švédského varhaníka Gunnara Idenstama, který je po celém světě známý nejen svou virtuózní hrou a úžasnými improvizacemi, ale i netradičním pojetím varhanní hudby. Je držitelem mnoha ocenění a členem Švédské královské hudební akademie. Vyslechneme si tři části ze suity Golovinova hudba od Johanna Helmicha Romana (přezdívaného „švédský Händel“) a výběr švédských lidových skladeb v úpravě interpreta. Mezi zajímavosti programu patří také skladba italské barokní skladatelky Francesky Caccini. V závěru koncertu se návštěvníci mohou těšit na gejzír Idenstamova improvizačního umění v jeho vlastním cyklu improvizací s názvem Peaceful Organ.
Festival vyvrcholí 15. září vystoupením nizozemského varhaníka Bena van Oostena. Za své zásluhy o varhanní hudbu získal od nizozemské královny Řád nizozemského lva a francouzská vláda jej jmenovala důstojníkem francouzského Řádu umění a literatury. V současnosti je titulárním varhaníkem kostela Grote Kerk v Haagu a uměleckým ředitelem tamního mezinárodního varhanního festivalu. Pro svůj olomoucký koncert s podtitulem „Perly varhanního symfonismu“ si vybral tvorbu francouzských skladatelů. Zazní díla Josepha Ropartzera, Césara Francka, Louise Vierna a Alexandra Guilmanta.
„Dlouholeté mezinárodní zastoupení interpretů, které je pro náš festival příznačné, svědčí o renomé, kterému se tento svátek varhanní tvorby celosvětově těší. Město Olomouc díky němu patří na světovou mapu významných destinací varhanní hudby a posluchači mají záruku špičkového hudebního zážitku,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, jež festival pořádá.
Důvodem, proč se všech pět festivalových koncertů koná v katedrále sv. Václava, je stále probíhající rekonstrukce Englerových varhan v chrámu svatého Mořice. „Velmi si cením si toho, že přátelské prostředí a nádherné varhany v olomoucké katedrále umožnily nepřerušené trvání festivalu po celou dobu náročných rekonstrukčních prací,“ dodává dramaturg festivalu Karel Martínek. Třímanuálový nástroj s padesáti znějícími rejstříky na hlavním kůru katedrály pochází z roku 1886 a zhotovila jej proslulá varhanářská dílna Bratři Riegrové.
