Projekt novostavby koncertní síně pro Prahu má své podporovatele na ministerstvu kultury. Patří k nim současný náměstek pro živé umění Miroslav Rovenský (KDU-ČSL). Myšlenku výstavby velké koncertní síně spojuje se záměrem ředitele Národní galerie Jiřího Fajta vybudovat první moderní stavbu pro tuto výstavní a sbírkovou instituci. O projektu se na ministerstvu říká, že je „věcí budoucnosti“, po vzoru podobné stavby z devatenáctého století má ale název – Rudolfinum 21. století.
„Bylo by hezké, kdybychom v roce 2018 ke sto letům republiky klepli na základní kámen. Ale to je velmi naivní představa o tom, jak rychle by to šlo projednat na politické úrovni,“ míní Rovenský. Kromě politické shody je nutné vědět, zda na takový dům budou mít peníze, dodal náměstek ministra kultury.
„Musíme vědět, kde by mohl stát, jaká by měla být kapacita sálu. Ale je legitimní o tom uvažovat,“ říká s připomínkou, že třeba o nové Pařížské filharmonii se mluvilo od sedmdesátých let. Budova od architekta Jeana Nouvela se sálem pro 2400 lidí se otevírala letos v lednu. Nouvel zvítězil v soutěži v roce 2007, ve stejném roce Praha představovala návrh nové Národní knihovny – v Česku projekt skončil fiaskem, ale v Paříži se v roce 2009 začalo stavět.
Rovenský, který sám je hudebník, připomíná, že filharmonie v Paříži měla stát 200 milionů eur a nakonec to bylo 380 milionů eur. „Stavba v Praze nebude stát méně,“ řekl. V případě Kaplického projektu se mluvilo o dvou miliardách korun, i to tehdy politici zmiňovali jako důvod, proč nestavět – přestože na stavbu byly vyčleněné peníze z dosud fungujícího Programu péče o národní kulturní poklad. Kaplického blob skončil po odporu politiků.
Přestože se později uvažovalo o stavbě blobu na jiném místě, je to po smrti jeho autora nepravděpodobné. Zmiňováno bylo v této souvislosti jméno developera Luďka Sekyry, který je sponzorem KDU-ČSL, a média ho proto spojují s ministrem kultury. Ten ale plány na společné stavění se Sekyrou odmítá.
Podoba nové koncertní síně musí vzejít z mezinárodní architektonické soutěže. „Uvažuje se o sále pro 1600 lidí. Měl by mít vynikající akustiku, kterou dnes dělá ve světě jen několik málo firem – musí být předem jasné, že i na tohle budou peníze,“ řekl Rovenský. Připomněl, že Praze schází i moderní výstavní sál a že Národní galerie využívá výhradně historické objekty s jiným původním účelem.
„Nabízí se otázka, jestli místo dvou budov nepostavit „Rudolfinum 21. století“, jednu budovu s tím, že v horních patrech bude kunsthaus a v suterénních prostorách koncertní sál,“ uvedl Rovenský. Podobná stavba by prý navazovala na tradici Rudolfina a mohla by být levnější než dva samostatné objekty.
Na stavbě by měla podle něj participovat Praha, která pro ni musí také vyčlenit prostor ve svém širším centru. Otázka financí se netýká jen postavení budovy, ale i jejího provozu – pařížská filharmonie hospodaří ročně s 30 miliony eur, miliony eur přispívá státem zřizované organizaci i město. Rovenský zmiňuje i možnost zapojení soukromého sektoru, v zahraničí postup běžný.
Ryze koncertní síň se v Praze nepostavila od otevření Obecního domu v roce 1912. V šedesátých letech se konala architektonická soutěž, dům měl stát na náměstí Republiky místo kasáren. V devadesátých letech chtěli japonští investoři věnovat nový koncertní sál České filharmonii, také tehdy projekt odmítli politici. V uplynulých letech vzešla iniciativa od lidí z hudební branže, před deseti lety vznikl Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, jemuž předsedá ředitel Pražského jara Roman Bělor. V roce 2010 vznikl při magistrátu koordinační výbor, vytipoval lokality a podle dostupných informací působí dosud a deklaruje podporu novostavbě.
Ilustrační foto Dvořákova Praha
