Už 24. benefiční koncert se konal minulou sobotu ve prospěch hradu Grabštejn. Improvizovaný soubor sólistů a Sboru Národního divadla Praha se na zdejším pódiu prezentoval s provedením Janáčkovy Její pastorkyně (zde uváděno pod mezinárodně používaným názvem Jenůfa).
O klavírní doprovod se spolehlivě postaral dirigent David Švec, představení řídil dirigent Jan Chalupecký. Skromnou, improvizovaně vytvořenou scénu nápaditě připravily Jitka Jelínková a Hana Dýcková.
Hrát bohatou orchestrální partituru tak výjimečného skladatele, jakým je Leoš Janáček, jen s klavírním doprovodem znamená možná pro publikum značné ochuzení celkového hudebního zážitku, na druhou stranu tato „verze“ přinesla něco nového i pro ty posluchače, kteří dílo již na klasickém jevišti divadla zažili mnohokrát. Zpěvákům bylo tentokrát rozumět každé slovo, první diváci byli od účinkujících vzdáleni sotva metr, a tak bylo velkým zážitkem vnímat každé gesto a prožitek na malém jevišti – divák se stal součástí tohoto příběhu a spoluprožíval osudy postav.
V hlavní roli Jenůfy nadchla zkušená Dana Burešová, možná trochu méně vřelá, než jak jsme zvyklí u jiných pěvkyň v této roli, ale pěvecky a herecky naprosto suverénní, přinášející na scénu vysokou pěvecko-hereckou zralost a noblesu. Role nevlastních bratrů Lacy a Števy byly luxusně obsazeny Jaroslavem Březinou a Richardem Samkem, kteří v interpretaci těchto postav představují bezesporu světovou třídu. Jaroslav Březina (který v Národním divadle v Praze zpívá Lacu) nedávno ztělesnil rovněž vynikajícím způsobem v koncertním provedení v Praze a v Londýně pod taktovkou Jiřího Bělohlávka postavu lehkovážného Števy, ale dle mého soudu mu postava Laca představitelsky i hlasově „sedí“ naprosto dokonale.
Zatímco tito pěvci mohli na grabštejnském jevišti zúročit své bohaté zkušenosti s Janáčkovým dílem, zcela nově a nečekaně se v roli Kostelničky Buryjovky zaskvěla Eliška Weissová, kterou pražští diváci (bohužel) znají dosud spíše jen z menších rolí. Mladá mezzosopranistka svým suverénním výkonem překvapila nejen publikum, ale jistě i své kolegy. Prakticky bez přípravných zkoušek převedla plnohodnotný herecký a pěvecký výkon, který byl jednou z ozdob inscenace. Eliška Weissová se již nějaký čas systematicky začíná přesouvat do oblasti dramatického mezzosopránu – sopránu, o čemž svědčí i její úspěch jako Wagnerovy Ortrudy v bratislavském Lohengrinovi (recenzi přinesla Opera Plus zde) – a my se můžeme těšit na zopakování této její kreace i v pražské inscenaci téhož díla v režii Kathariny Wagner. Její pojetí Kostelničky sice není úplně „hotové“, je to interpretace, na které se dá ještě leccos vylepšit, ale s dobrým režisérem a korepetitorem se v dohledné době může stát výjimečnou Kostelničkou, jakou byla například Naděžda Kniplová či Eva Randová. Po pěvecké stránce je nutno ještě dopilovat některé přechodové polohy; když Weissová svůj původní mezzosoprán „vytahuje“ k sopránovým výškám, přirozeně v nižších polohách ztrácí požadovanou znělost a nahrazuje ji expresivními až veristickými výkřiky, což není vždy zcela na místě. Rozhodně jsme ale zažili velký výkon pěvkyně, jejíž další pěvecký vývoj stojí za to podporovat a sledovat.
Stařenku Buryjovku si zazpívala altistka Lenka Šmídová, i když nebyla zcela herecky „v roli“, jak by se možná patřilo. I ostatní party byly výborně obsazeny zdatnými sólisty Alžbětou Poláčkovou (Karolka), Stanislavou Jirků (Pastuchyňa), Ivanem Kusnjerem (Stárek) či neúnavným spoluorganizátorem benefičních koncertů na hradě Grabštejn panem Luďkem Vele (Rychtář). Po několikaleté pauze bylo rovněž milé vidět v roli Rychtářky Jitku Soběhartovou. Suma sumárum – pro mne neočekávaně krásný podvečer s Janáčkovou Její pastorkyní.
24. benefiční koncert ve prospěch hradu Grabštejn
Leoš Janáček:
Její pastorkyňa
Dirigent: Jan Chalupecký
Klavírní doprovod: David Švec
Scéna: Jitka Jelínková, Hana Dýcková
Sbor Národního divadla Praha
20. srpna 2016 Hrad Grabštejn
Kostelnička – Eliška Weissová
Jenůfa – Dana Burešová
Stařenka Buryjovka – Lenka Šmídová
Rychtářka – Jitka Soběhartová
Karolka – Alžběta Poláčková
Pastuchyňa – Stanislava Jirků
Barena – Lucie Silkenová
Jano – Barbora Řeřichová
Laca Klemeň – Jaroslav Březina
Števa Buryja – Richard Samek
Stárek – Ivan Kusnjer
Rychtář – Luděk Vele
