Zápůjčky
V rámci spolupráce s galerií Bundeskunsthalle a Beethoven-Haus v Bonnu zapůjčily Lobkowiczké sbírky na výstavu nazvanou Beethoven – Welt.Bürger.Musik. portrét skladatelova významného mecenáše – Josefa Františka Maxmiliána, sedmého knížete z Lobkowicz, a jeho manželky kněžny Marie Karolíny ze Schwarzenbergu. Další plánovanou spoluprací je zápůjčka vídeňskému Kunsthistorisches Museum. Zde bude 25. března 2020 zahájena výstava nazvaná Beethoven bewegt, kam Lobkowiczké sbírky zapůjčí dobové instrumentální party k symfonii č. 5, předehře Egmont a předehře k baletu Prometheus.
„Velice si vážíme opětovné spolupráce s Kunsthistorisches Museum Wien. Jsme rádi, že návštěvníci muzea budou moci shlédnout symfonii č. 5 a obě předehry právě ve Vídni, kde se veřejně hrály v nedalekém Lobkowiczkém paláci. Party budou takto dočasně vystaveny i v blízkosti dalších exemplářů v Gesellschaft der Musikfreunde in Wien, jejímž jedním ze zakládajících členů byl právě 7. kníže z Lobkowicz,“ upřesňuje ředitelka správy Lobkowiczkých sbírek a edukačních programů.
Eroica
Skladba byla původně nazvána Bonaparte a autor ji zamýšlel dedikovat Napoleonovi. Poté, co se Napoleon prohlásil císařem, se rozčarovaný Beethoven rozhodl symfonii přejmenovat a věnovat ji svému mecenáši a milovníkovi hudby – sedmému knížeti z Lobkowicz. Dedikace knížeti je uvedena na titulní straně prvního tištěného vydání. Hrdinská symfonie zazněla poprvé během soukromých zkoušek v Lobkowiczkém paláci ve Vídni na jaře roku 1804. Vystavené tištěné party symfonie jsou první edicí díla a byly vydány v říjnu 1806. Řada rukopisných poznámek i skvrny na okrajích stran a v rozích partů dokládají jejich časté používání. Tento nejranější náklad prvního vydání obsahuje Beethoveny vlastnoruční korektury i poznámky editora, kterému evidentně záleželo na tom, aby osoba, jíž bylo dílo věnováno, měla k dispozici konečnou verzi díla.
Josef František Maxmilián z Lobkowicz se s Beethovenem seznámil v roce 1792, krátce po Beethovenově příjezdu do Vídně. Kníže pozorně sledoval vývoj skladatele a společně s arcivévodou Rudolfem a knížetem Kinským mu zaručili rentu, která skladateli umožnila věnovat se hudební tvorbě bez finančních starostí. Beethoven se Josefu Františku Maxmiliánovi odvděčil stejně jako svým dalším podporovatelům: věnoval mu mnoho svých skladeb. V tomto případě šlo o šest smyčcových kvartetů op. 18, Trojkoncert op. 56, kvartet op. 74 „Harfový“, písňový cyklus An die ferne Geliebte a také 3., 5. a 6. symfonii.
První zkoušky Beethovenovy nové symfonie Eroica se uskutečnily koncem května nebo počátkem června roku 1804 právě ve zmíněném vídeňském paláci. Stejného roku v říjnu, po několika privátních provedeních symfonie na českých lobkowiczkých panstvích (zámek Jezeří), nechal kníže z Lobkowicz vyplatit Beethovenovi dva poměrně velké finanční obnosy. Tyto platby jednak umožňovaly exkluzivní poskytnutí práva provozovat skladbu v rámci zmíněných privátních produkcí a dále zajistily skutečnost, že Beethoven svou novou symfonii i další skladbu ze stejného roku, tzv. Trojkoncert, dedikoval přímo knížeti. Lobkowiczové patří mezi jeden z nejvýznamnějších středoevropských šlechtických rodů. V míře, která je pro nás dnes jen těžko představitelná, podporovali více než čtyři století hudební i uměleckou tvorbu.
O Lobkowiczkých sbírkách
Dvakrát ztracené a znovu nabyté Lobkowiczké sbírky jsou nejstarší a nejrozsáhlejší soukromé umělecké sbírky v České republice. Byly zkonfiskovány nejprve nacistickým, posléze komunistickým režimem. Po přijetí restitučních zákonů na začátku devadesátých let 20. století, se podařilo dohledat většinu uměleckých předmětů, a vyžádat si je zpět. Poprvé v historii se tyto skvosty jako celek zpřístupnily široké veřejnosti.
V roce 2007 byla v Lobkowiczkém paláci otevřena stálá expozice, která představuje díla světoznámých malířů – například Canaletta, Bruegela a Velázqueze, sbírky středověkého a renesančního umění, zbraní a pušek, keramiky a porcelánu, včetně nejpočetnějšího dochovaného delftského jídelního servisu na světě (asi 1685). Sbírku dotváří jedinečná kolekce hudebních nástrojů a vzácných, v několika případech i ručně anotovaných partů a partitur od světově proslulých skladatelů osmnáctého a počátku devatenáctého století, včetně Beethovena, Haydna a Mozarta. Kulturní zážitek z expozice umocňuje audioprůvodce, který namluvily dvě generace Lobkowiczů.
