Soubor baletu Moravského divadla Olomouc připravil inscenaci, která zaujme divákovy oči i sluch – z jeviště bude znít čeština, ruština a francouzština. Taneční divadlo Sólo pro tři je inspirované tvorbou zpívajících básníku druhé poloviny minulého století Jacquese Brela, Vladimíra Vysockého a Karla Kryla. Inscenace Petra Zusky patřila k nejúspěšnějším titulům pražského Národního divadla, po třinácti letech od tamní premiéry se dočkala nového nastudování v Olomouci. Premiéra měla původně být 30. října loňského roku, kvůli protiepidemickým opatřením však musela být odložena a nyní se k divákům dostane alespoň v online podobě: „Snažíme se hledat cesty, jak zůstat s diváky v kontaktu a zpříjemnit jim čas doma prostřednictvím obrazovky. Online uvedení samozřejmě nemůže nahradit premiéru a zážitek z našeho hlediště, nicméně jsme rádi, že můžeme využít alespoň tuto cestu,“ dodal ředitel divadla David Gerneš.
Dlouholetý sólista a umělecký šéf baletu Národního divadla v Praze Petr Zuska se s písněmi tří zpívajících básníků seznámil v dětství a dospívání. „Brela jsme poslouchali a četli překlady jeho písní ve skautském oddíle, podobně jako například Dylana, Simona & Garfunkela, či Joni Mitchell. To mi bylo tak dvanáct let. V té době také přijel můj starší bratr z Moskvy a přivezl desku Vysockého, který právě tehdy zemřel. Paradoxně Kryla jsem začal výrazněji vnímat až později, během studia na gymnáziu. Se spolužáky ve vytahaných svetrech a s dlouhými vlasy jsme hráli na kytary a zpívali jeho písně na Karlově mostě a trochu se báli, že nás seberou,“ zavzpomínal Zuska.
Tanečníky doprovází poezie a hudba tří výrazných osobností umělecké Evropy druhé poloviny 20. století. „Určitým leitmotivem prolínajícím se celým představením je smrt. Brel, Vysockij i Kryl zemřeli před padesátkou a všichni tři ve svých písních smrt často konfrontují. Jakoby tušili, že tu nebudou dlouho. Inscenace začíná a končí určitou stylizací pohřbu. Vše mezi tím je vlastně takovým nesourodým „vteřinovým“ flashbackem někoho, kdo umírá. Někoho, kdo „tady“ už není, ale neuvědomuje si to,“ popsal Zuska s tím, že pro něj byl inspirací film Šestý smysl s Brucem Willisem v hlavní roli.
Umělecký šéf baletu Michal Štípa zná Sólo pro tři ze svého působení v pražském Národním divadle. V původním nastudování ztvárnil hlavní mužskou roli. „Sólo pro tři považuji za jedno z vrcholných děl Petra Zusky. Vybaví se mi spousta dřiny, potu, ale také spousta krásných momentů, které jsme zažívali s mojí taneční partnerkou Terezou Podařilovou. Byla to jedna z prvních inscenací, kde jsem netancoval klasický tanec, ale více moderní styl. Jako šéf si přeji, aby naše olomoucká inscenace měla stejný úspěch jako inscenace v Národním divadle v Praze, nebo jako když jsme s tímto titulem hostovali ve Francii nebo v Rusku,“ uvedl Štípa a složil hold svému bývalému šéfovi. „S Petrem se známe sedmnáct let. Za jeho působení jsem začal hostovat v Národním divadle a poté jsem od něj dostal nabídku angažmá. Byl to šéf, na kterého pokaždé velice rád vzpomínám. Vnímám ho jako jednoho z našich předních českých choreografů, který vytvořil nespočet zajímavých choreografií. Jsem rád, že nabídku spolupráce s naším souborem přijal,“ dodal.
Muže, který prochází celým představením, ztvární Guido Sarno. I pro něj je Sólo pro tři příjemným návratem k oblíbenému titulu. „Podle mě je tahle inscenace mistrovským dílem Petra Zusky a mám radost, že jsem se s ním mohl po letech znovu setkat. Jako by se vrátila část mé rodiny. Zkoušky jsem si maximálně užíval, postava pojmenovaná ‚On‘ mě velmi baví navzdory své náročnosti – jsem totiž na jevišti prakticky nepřetržitě. Na téhle roli je úžasné, jak se mění v průběhu každé písně, protože každý song má svůj vlastní příběh a choreografii,“ popsal Sarno.
Jeho ženský protějšek ztvární Francesca Raule. „Proces příprav Sóla pro tři mě nesmírně bavil, každá zkouška byla a je o hledání nových technických a interpretačních detailů a také o hledání nejrůznějších odstínů. Příprava byla opravdu precizní, dostali jsme překlady všech písní a choreograf nám podrobně vysvětlil smysl a význam každého kroku, každého výrazu. Zajímavou zkušeností byl pro mě tanec s rekvizitami, které se v představení objeví, například stůl, židle či kytara. A v neposlední řadě jsem díky této inscenaci poznala tvorbu tří úžasných hudebníků – Jacuese Brela jsem už znala ze záznamu koncertu, ale s písněmi Kryla a Vysockého jsem se blíže potkala až nyní,“ přiblížila Raule.
Písně zazní v českém, ruském a francouzském originále, představení bude doprovázeno českými a anglickými titulky.
Brel – Vysockij – Kryl
SÓLO PRO TŘI
Taneční divadlo Petra Zuzky
Online uvedení: pátek 5. března od 20:00 hod
Autoři hudby a písňových textů: Jacques Brel, Vladimír Vysockij, Karel Kryl
Libreto: Petr Zuzka
Choreografie a režie: Petr Zuzka
Asistenti choreografie: Alexandre Katsapov, Jiří Kodym
Scéna: Jan Dušek
Kostýmy: Pavel Knolle
Light design: Petr Zuzka, Radek Duška
Zvuková režie: Zbyněk Perla
Překlady básní, titulky: Jiří Dědeček
Baletní mistři: Gianluca Battaglia, Guido Sarno
Osoby a obsazení:
On – Guido Sarno
Ona – Francesca Raule
Soubor baletu Moravského divadla Olomouc
