„V letošním Roce české hudby je dramaturgie festivalu sestavena s přihlédnutím k tomuto tématu. Na každém koncertě, kromě klasických děl světového repertoáru, bude znít česká hudba Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Leoše Janáčka, Petra Ebena a Bohuslava Martinů,“ uvedla ředitelka Mezinárodního varhanního festivalu a titulární varhanice baziliky sv. Jakuba Irena Chřibková.
Za Rok české hudby je považovaný každý rok zakončený číslem čtyři. Bývá věnován české hudbě, protože na čtyřku připadají výročí Antonína Dvořáka (1841–1904), Leoše Janáčka (1854–1928), Bohuslava Martinů (1890–1959) nebo Josefa Suka (1874–1935). Letos také uplynulo 200 let od narození Smetany a 140 let od jeho úmrtí.
Varhany v bazilice u sv. Jakuba jsou se svými čtyřmi manuály, 91 znějícími rejstříky a 8277 píšťalami největší v České republice. Každý interpret si podle Chřibkové sestavil svůj program „šitý na míru“ nástroji, který v roce 1705 postavil mistr Abraham Stark z Lokte. Posluchači budou mimo jiné 5. září 2024 svědky světové premiéry díla Nebeské hlasy pro klarinet a varhany od českého soudobého autora Jiřího Gemrota. Během každého koncertu se uskuteční videoprojekce, díky které mohou posluchači sledovat na plátně varhaníka při hře.
„Velkým lákadlem bude také poslední srpnový večer, na kterém se představí titulární varhaník vídeňského dómu sv. Štěpána Konstantin Reymaier. Přitažlivým bude i závěrečný koncert polského umělce žijícího v Paříži Karola Mossakowského, který před nedávnem zvítězil v soutěži Pražského jara a momentálně patří k nejžádanějším umělcům,“ dodala Chřibková.
Organizátorem festivalu je společenství Svatojakubské Audite Organum. Kromě této události pravidelně pořádá také Velikonoční a Vánoční koncerty. V roce 2010 vznikl Nadační fond Sancti Jacobi Organum, který si klade za cíl zachovat svatojakubské varhany budoucím generacím. Proto Nadační fond nyní zahajuje sbírku na jejich záchranu v podobě jejich celkové rekonstrukce.
