Podobně jako v předchozím ročníku je důraz kladen na tvorbu „terezínských autorů“ či jejich současníků, kteří se mezi světovými válkami výrazně začlenili do moderních stylových proudů. Dramaturgickým záměrem festivalu je představit jejich tvorbu v neotřelých spojeních a na průnicích různých stylů a žánrů. Zohledněna budou díla jubilujících autorů Pavla Haase (1899–1944) a především Gideona Kleina (1919–1945). Koncerty budou hodinu před začátkem uvedeny přednáškou.
Na prvním festivalovém koncertu 18. srpna zazní dvě nejzralejší skladby Gideona Kleina, Klavírní sonáta (Ivo Kahánek) a Smyčcové trio pro housle, violu a violoncello (Virtuosi Brunenses). Druhá jmenovaná poslouží jako hudební předloha baletního představení (sólisté Baletu Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni).
V pondělí 19. srpna představí filmový režisér, scénárista a zpěvák Selcuk Cara unikátní studentský projekt Bílá růže (Weisse Rose). Představení je koláží sestavenou ze stejnojmenné operní jednoaktovky německého skladatele Udo Zimmermanna a z hudby izraelské autorky Chayi Czernowin.
V terezínské části festivalu 20.–21. srpna budeme moci v autentickém prostředí sledovat představení kabaretu Smějte se s námi a opakování koncertu sestaveného ze skladeb jubilujícího Gideona Kleina, resp. jejich převedení do baletní podoby. Zmiňovaný kabaret podpořený uvedením na půdě Magdeburských kasáren pak otevírá inspirující průhledy do kulturního života v terezínském ghettu.
Dne 22. srpna vystoupí v Praze Irena Troupová a Jan Dušek s programem sestaveným z děl Viktora Ullmanna, Rudolfa Karla, Pavla Haase, Erwina Schulhoffa a Hanse Winterberga. Interpretačně vyzrálé podání je podpořeno rovněž odborným zájmem interpretky o tvorbu autorů meziválečného období.
Následujícího dne přednese Bennewitzovo kvarteto skladby Erwina Schulhoffa, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna a Antonína Dvořáka. Posledně jmenovaný, přiklánějící se k tradici Beethovenově a Schubertově, se stal významným inspiračním zdrojem pro celou meziválečnou generaci.
Závěrečný koncert festivalu nabídne skladby Gideona Kleina, Bohuslava Martinů, Hanse Krásy, Gustava Mahlera či Erica Whitacra v podání vokálního sboru Martinů Voices pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka. Zazní mimo jiné výběr ze slavného Martinů cyklu České madrigaly (1939), jež vznikly krátce před Kleinovými sborovými skladbami (1942–1943).
V rámci festivalu se také uskuteční ve spolupráci s Institutem terezínských skladatelů čtyřdenní mezinárodní setkání mládeže v Terezíně (19.–22. srpna). Na programu jsou tematické přednášky a workshopy, studentská konference a umělecká vystoupení.
Historie festivalu VĚČNÁ NADĚJE
NADAČNÍ FOND VĚČNÁ NADĚJE vznikl v březnu roku 2017, kdy se zároveň uskutečnil nultý ročník festivalu, který byl pořadateli vnímán jako prolog.
Cílem festivalu je představovat původní česko-německo-židovskou hudební kulturu ve středoevropském kontextu v 19. a 20. století. Důraz je kladen na tvorbu Gustava Mahlera (1860–1911) a na působení terezínských autorů či jejich současníků, kteří se mezi světovými válkami výrazně začlenili do moderních stylových proudů. Vedle poselství humanity, národnostního soužití a spolupráce chce festival připomínat historické zkušenosti velmi aktuální pro dnešní dobu.
V Terezíně se v roce 2017 konaly dva koncerty z děl terezínských skladatelů. V místním Kulturním domě účinkoval Pražský komorní orchestr za řízení dirigenta Jana Kučery a na půdě Magdeburských kasáren se interpretace skladeb terezínských autorů ujalo Graffovo kvarteto. Paralelně s festivalem se v Terezíně konala také konference a byl založen Institut terezínských skladatelů, který se stal úzkým spolupracovníkem VĚČNÉ NADĚJE.
Třetí koncert se konal již v Praze, kde pod taktovkou Vojtěcha Spurného zahrál opět Pražský komorní orchestr. V rámci koncertu přednesl Ullmannův klavírní koncert Ivo Kahánek. Přípravný ročník byl zakončen Symfonií č. 1 Gustava Mahlera v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Iona Marina.
