Na jakých projektech se ARBOR v současnosti podílí?
Náš festival (Lípa Musica) se letos uskutečňuje již po devatenácté. Mimo to jsme uspořádali desítky dalších koncertů v regionu a v posledních třech letech úspěšně obnovujeme tradici českolipského Kruhu přátel hudby v podobě Českolipského komorního cyklu.
Určitou dobu fungoval spolek jako „servisní“ organizace pro renomovaný soubor Schola Gregoriana Pragensis, v současné době zaštiťuje aktivity pěveckého dua renesanční hudby Kchun.Vedle organizačních činností se věnuje také rozvíjení česko-německého dialogu, spolupráci s dalšími kulturními spolky nebo vydávání Festivalového zpravodaje, různých publikací s hudební tématikou či audionosičů.
Jakými změnami spolek za dvacet let své existence prošel?
Zpočátku ještě existoval jako občanské sdružení Festivalu duchovní hudby Česká Lípa. Spolek zahrnul pod své jméno poněkud širší aktivity: V roce milénia se přeměnil a stal se spolupořadatelem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Od roku 2015 je hlavním pořadatelem tohoto mezinárodně uznávaného muzikantského svátku. Jeho hlavním účelem zůstává stále zprostředkovávání vysokých kulturních a duchovních hodnot především v oblasti hudby. Spolek se soustřeďuje zvláště na provozování nekomerčních a okrajových žánrů, a to zejména v Libereckém a Ústeckém kraji. Usiluje v této oblasti také o účinnou spolupráci s německými a slovanskými sousedy (Lužickými Srby), se kterými nás spojuje více než tisíciletý společný historický vývoj.
Na první pohled může jméno spolku ARBOR vypadat jako zkratka. Jaký je jeho skutečný význam?
Název pochází z latinského slova „arbor,“ v překladu strom, též stěžeň, veslo, loď. Krédem spolku je společná Evropa jako strom, jenž ví o svých kořenech v celé jejich šíři a hloubce a vědomě je ctí. Kromě pořádání koncertů festivalu se snažíme podpořit činnost dalších neziskových organizací především v nejbližším regionu na poli kulturním (Klub Progres, Divadelní klub Jirásek a další).
Česká kultura se dlouhodobě potýká s nedostatkem finančních zdrojů. Jak se vám v takovém prostředí daří festival úspěšně realizovat?
Nesporným faktem je, že se spolku za léta činnosti podařilo vytvořit početnou partnerskou základnu zejména v oblasti dárců. Velmi úspěšně rozvíjíme vztahy se subjekty veřejné sféry. Mimo to jsou naše aktivity dobře vnímány i na státní úrovni – Ministerstvo kultury – či regionální úrovni – Liberecký a Ústecký kraj. Potýkáme se zejména s absencí velkých sponzorských jmen, které by zajistily dohromady větší stabilitu a možnost dalšího udržitelného rozvoje. Podobně problematické je i financování česko-německého dialogu v oblasti pořádání akcí v Německu, kde narážíme na nedostupnost i menší ochotu ze strany německých subjektů se do podpory aktivit finančně zapojit.
Dříve od Vás byla slyšet silná kritika na stranu města. Došlo v jejich přístupu k nějaké změně?
Spolupráce s mateřským městem se v poslední době výrazně změnila a zaznamenala pozitivní vývoj. Po letech, kdy se vedení města stavělo k festivalu spíše macešsky a s nepochopením jeho nezpochybnitelného přínosu pro kulturu i ekonomiku města výrazně redukovalo podporu festivalu, nastalo v posledních letech s novou reprezentací zlepšení.
Za což jsme všichni, co festival připravujeme velice vděčni. Je však možno podotknout, že minulé vedení města bylo aktivnější ve spolupráci organizátorské práci. Představovali bychom si zlepšení ve spolupořadatelství, kde však stále podpora nedosahuje rozsahu, která fungovala s městem dříve, a která festivalu dávala jistou stabilizační záruku a dlouhodobější plánovací perspektivu. V letošním roce se do výše podpory již negativně promítla aktuální „koronakrize“ a s jistými obavami očekáváme v tomto směru i další vývoj.
Děkujeme za rozhovor.
