Kit Armstrong se narodil v roce 1992 v Los Angeles. Byl považován za zázračné dítě. V pěti letech již komponoval sólová, vokální, komorní a symfonická díla, v deseti letech vystudoval přírodní vědy na Utah State University, vystupoval jako klavírní a varhanní sólista se špičkovými orchestry jako jsou Vídeňská filharmonie a Gewandhausorchester, hovoří plynně anglicky, čínsky, francouzsky a německy. Skladbu začal studovat na Chapmanově univerzitě, fyziku na Kalifornské státní univerzitě, později chemii a matematiku na Pensylvánské univerzitě a matematiku na Imperial College London. Získal bakalářský titul v oboru hudba na Královské hudební akademii v Londýně a magisterský titul v oboru matematiky na univerzitě v Paříži.
Jeho nejnovější projekt má za cíl naučit umělou inteligenci vnímat hudbu, aby ji připravil na skládání vlastních melodií. „U umělé inteligence se zaměřuji na interpretaci, ne na kompozici. Interpretace znamená, že se neřídíme pravidly,“ říká Armstrong. „Pro člověka je interpretace hudby za posledních několik set let spojena s přáním bavit způsobem, který povznáší a nutí lidi přemýšlet, milovat a reflektovat hudbu. Naučit stroj, co to znamená, je obtížné. V jistém smyslu jde o to, naučit ho cítit.“
Umělou inteligenci „vyučuje“ interpretaci hudby na Tchaj-wanu, v rodišti jeho matky. Na projektu spolupracuje s týmem počítačových vědců z Národní univerzity Tsing Hua v Tchaj-peji. Při svém postupu se inspiroval přístupem běžných lidi, tedy stejně jako lidé často začínají vnímat hudbu prostřednictvím dětských říkanek a písniček, prototyp umělé inteligence začíná své vzdělávání jednoduchou dětskou písní Twinkle Twinkle Little Star.
Je módní zapojovat technologie do hudebních představení a výtvarného umění, ale podle Armstronga je většina pokusů povrchní a nekvalitní. Věří, že stejně jako se počítači nakonec podařilo porazit člověka v šachu, umělá inteligence jednoho dne vytvoří výjimečnou hudbu, kterou lidé dokáží ocenit. Ovšem za předpokladu, že se nejprve podaří naučit umělou inteligenci interpretovat existující hudební partitury.
„Mým novým projektem je vzít to, co jsem viděl, co jsem se naučil a čeho jsem schopen v oblasti hudby, a naučit to počítač. Pokud to neudělám já, udělá to někdo jiný. A doufám, že to udělám lépe,“ říká teprve třicetiletý Armstrong.
Armstrong působí jako rezidenční umělec, který nabízí široké spektrum hudebních formátů a kombinuje činnost skladatele, klavíristy, dirigenta a varhaníka v institucích, jako jsou Palais des Beaux Arts v Bruselu, Mozartfest Würzburg, Festspiele Mecklenburg-Vorpommern, Musikkollegium Winterthur a v roce 2023 Museumsgesellschaft Frankfurt.
Ať už jde o práci s umělou inteligencí, nebo vlastní hudební produkci, Armstrongovou hlavní motivací je podle jeho slov přinášet radost. „Profesionálním hudebníkem jsem se stal pro všechny případy, protože jsem si uvědomil, že je v tom něco, co přináší radost mně i ostatním lidem. Měl jsem také příležitost nikdy se nezastavit a nezůstat jen u jediné věci. To bych přál každému a myslím, že to, co dělám, může povzbudit více lidí, aby prostě následovali své vášně.“
