Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Loos a Pergolesi – barokní opery v podání Musica Florea a Magdaleny Švecové
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Chystá seOperaPR ZprávyZe světa

Loos a Pergolesi – barokní opery v podání Musica Florea a Magdaleny Švecové

Po vynucené pauze se ke koncertní a jevištní praxi vrací barokní orchestr Musica Florea. Ten 16. července uvede na letní scéně pražské HAMU, kde vyroste přenosné barokní divadlo Florea Theatrum, dvě barokní zpěvohry. Opera bohemica de camino a caemantariis luride aedificato Karla Jana Loose a La serva padrona Giovanni Baptista Pergolesiho.

PRredakce
Published: 06/07/2020
Share
4 Min Read
SHARE
Musica Florea (zdroj FB)

Česká opera o komínku od kameníků špatně vystavěném, jak zní český překlad italského názvu prvního uváděného díla, vznikla v poslední třetině 18. století, přesné datum však není známo. Rozsahem nevelkou operu zkomponoval dlouholetý varhaník a regenschori kostela sv. Víta v Tuchoměřicích Karel Jan Loos na libreto neznámého autora.

Jednoduchý příběh se zaměřuje na mudrování českých kameníků, jimž spadl čerstvě vystavený komín. Nekvalitně odvedenou práci svádějí na nestálost a nejistotu okolního světa, a nakonec o své pravdě přesvědčí i ty, kteří jejich práci v dobré víře zaplatili, jelikož „komín nemůže věčně státi.“

„Dílo je velmi vtipné a dokládá autorovu znalost prostředí českých řemeslníků,“ míní umělecký vedoucí a dirigent orchestru Marek Štryncl. „Vedle toho se rovněž opírá do náboženských myšlenek, jejichž absurdním aplikováním na kamenickou práci si ve své podstatě utahuje i z církve.“

Z hlediska hudebního vyjádření jsou ve zpěvohře patrné jednak vlivy lidové kultury, jednak chrámové hudby, jejímž skladatelem Loos byl především. „To se odráží zejména v kontrapunktických figurách, které jsou využívány k podtržení komických momentů,“ dodává Štryncl. „Velice zajímavé rovněž je, že mnohé z lidových nápěvů je možno nalézt později ve sbírce Nápěvy pastorálních českých písní od K. J. Erbena.“ Původní instrumentaci (dvoje housle a basso continuo) se Štryncl rozhodl rozšířit o lesní rohy, které podtrhnou komické téma i jeho lidový charakter.

Českou operu se orchestr rozhodl doplnit uvedením italské opery buffa z dílny slavného Giovanniho Battisty Pergolesiho La serva padrona (Služka paní). Tuto operu – intermezzo složil Pergolesi v roce 1733 na italské libreto G. A. Federica. Námět byl čerpán ze stejnojmenné knihy Jacopa Angella Nelliho a premiéra se uskutečnila v Neapoli. O jedenáct let později se dílo dočkalo své české premiéry v pražském Divadle v Kotcích. Příběh vypráví o služebné Serpině, která úskokem donutí starého mládence Uberta Pandolfa k sňatku.

„Pergolesiho operu jsem vybral právě kvůli jejímu komickému charakteru, který je velmi podobný Loosově zpěvohře. Pergolesi byl navíc skutečně geniální skladatel. Byť zemřel v pouhých šestadvaceti letech, dosáhl takové slávy, že někteří jeho kolegové vydávali svá díla pod jeho jménem!“ uvádí Marek Štryncl. „Loos i Pergolesi mistrně ovládali tradiční kompoziční styl, byli zběhlí v polyfonii a kontrapunktu, přesto plně zdomácněli v tehdy nově se rozvíjejícím rokokovém hudebním stylu.“

Obou děl se režijně chopila Magdalena Švecová, absolventka brněnské JAMU v oboru operní režie. V hlavních rolích se objeví Eva Kývalová, Jan Mikulášek, Martin Javorský a Miloš Horák. Opery zazní na scéně přenosného barokního divadla Florea Theatrum v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce a kostýmech Tomáše Kypty.

16. července 2020 ve 21.00 hodin, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1
Program:

  • Karel Jan Loos: Opera bohemica de camino a camentariis luride aedificato
  • Giovanni Baptista Pergolesi: La serva padrona

Režie: Magdalena Švecová
Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl
Kostýmy: Tomáš Kypta
Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

V hlavních rolích: Eva Kývalová – soprán, Jan Mikušek – alt, Martin Javorský – tenor, Miloš Horák – bas, Anton Eliáš – němé role

Hraje orchestr Musica Florea

TAGGED:Florea TheatrumGiovanni Battista PergolesiKarel Jan LoosMagdalena ŠvecováMarek ŠtrynclMusica Florea
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Operní panorama Heleny Havlíkové (277)
Next Article Hudební skladatel Ennio Morricone zemřel ve věku 91 let
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up