Letošní rozpočet byl podle ministerstva dosud nejvyšší, oproti roku 2024 vzrostl o 30 procent. Návrh rozpočtu pro příští rok je ve výši 84,5 procenta toho letošního. Ze zdrojů klesly především nedaňové příjmy z Evropské unie, které sloužily pro Národní plán obnovy. Letos tyto příjmy činily zhruba 1,85 miliardy korun, v příštím roce má jít o 371 milionů korun.
Adekvátně k příjmům mají v příštím roce klesat výdaje ministerstva. Mezi příspěvkové organizace ministerstva, jako je Národní divadlo, Národní knihovna, Národní památkový ústav či Národní galerie Praha, se má v příštím roce rozdělit zhruba 8,6 miliardy korun. Letos částka pro příspěvkové organizace převyšuje 10,1 miliardy korun.
O více než polovinu, z letošních 3,22 miliardy na 1,4 miliardy korun v příštím roce, má klesnout částka na podporu živého umění a kulturních služeb. Vzroste naopak objem peněz pro Státní fond audiovize. Pro příští rok se navrhuje částka 1,92 miliardy korun, letos jde o 1,63 miliardy korun.
Mluvčí ministerstva Jana Malíková sdělila, že návrh bude předmětem dalších jednání. “Návrh rozpočtu na rok 2026 již neobsahuje peníze z Národního plánu obnovy, který končí v letoším roce,” uvedla Malíková k nižším příjmům. Letos se z plánu rozděluje 1,63 miliardy korun. “Zároveň neobsahuje mimořádné příjmy vázané na prodej nemovitostí Státního fondu kultury. Navržená výše rozpočtu umožňuje mimo jiné vypsat všechny dotační tituly, pokračování klíčových investičních projektů a stabilní podporu příspěvkových organizací,” doplnila Malíková.
Ondřej Chrást (Piráti), do loňského odchodu Pirátů z vlády náměstek ministra kultury Martina Baxy (ODS), označil navržený pokles rozpočtu za špatnou zprávu pro páteřní příspěvkové organizace ministerstva i pro živou kulturu.
“Kultura dlouhodobě čelí systémovému podfinancování, zejména v oblasti investic a platů, které zdaleka nedosahují ani průměrné mzdy. Její ekonomický potenciál přitom díky rozvíjejícím se kreativním odvětvím stoupá, podílí se výraznou mírou na HDP, musí se s ní počítat jako se zásadní společenskou i ekonomickou silou,” uvedl Chrást.
Podle dříve přijatého zákona má pokračovat majetkové vyrovnání státu s církvemi. Letos šlo o transfer zhruba 3,78 miliardy korun na finanční náhrady a pro podporu činnosti. S téměř totožnou částkou návrh rozpočtu počítá i pro příští rok.
Státní rozpočet, který je navržený se schodkem 286 miliard korun, musí vláda projednat do konce září. Po říjnových volbách o něm pak bude jednat Sněmovna v novém složení.
