Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Kdo letos slavnostně zahájí Letní slavnosti staré hudby?
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Chystá seHudbaPR ZprávyStará HudbaZ domova

Kdo letos slavnostně zahájí Letní slavnosti staré hudby?

Necelý týden zbývá do zahájení hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Letošní ročník otevře 19. července od 20:00 hodin přední vlámský vokální soubor Dionysos Now!, který v působivých prostorách kostela Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském klášteře vzdá poctu jedné z nejvýraznějších skladatelských osobností 16. století – Adrianu Willaertovi a také nejstaršímu hudebnímu nástroji – lidskému hlasu.

Marková SilviePR
Published: 13/07/2022
Share
4 Min Read
SHARE
Dionysos Now! (foto Maarten Geukens)
Dionysos Now! (foto Maarten Geukens)

Letošní ročník festivalu zahájí 19. července v kostele Panny Marie a slovanských patronů (Emauzský klášter) koncert s názvem Lilium angelicum. Adrian Willaert, jeden z nejvýraznějších skladatelů své doby, se narodil poblíž západovlámského města Roeselare. Z téhož města pochází Tore Tom Denys, zakladatel a umělecký vedoucí souboru Dionysos Now! Není tedy náhodou, že tento koncert bude poctou právě vlámskému hudebníkovi, který úctyhodných třicet pět let působil jako kapelník v benátské bazilice sv. Marka.

Dramaturgickou osou koncertu bude mariánská symbolika. Večer zahájí chorální sekvence vztahující se k okamžiku, kdy anděl Gabriel s bílou lilií v ruce oznámil Panně Marii vtělení Božího Syna. Chorální melodie vystřídají průzračná, kontrapunkticky propracovaná polyfonní moteta a melodicky svěží madrigaly.

Tore Tom Denys začal studovat partitury svého krajana Adriana Willaerta (1490–1562) během prvního lockdownu při pandemii covid-19. Uvědomil si, že se jedná o vskutku vynikající hudbu, která je však hudebnímu publiku představována jen velmi vzácně. Proto se rozhodl založit nový projekt, pro který oslovil ke spolupráci zkušené interprety v oboru vokální polyfonie – a tak vznikl Dionysos Now! Soubor pracuje a zkouší ve Vídni, ale má mezinárodní základnu a spolupracuje se špičkovými sólisty v oboru vokální polyfonie.

Dionysos Now! věnuje pečlivou pozornost studiu původních rukopisů a starých tisků. Snaží se vytvářet „katedrály zvuku“, aby posluchač vnímal hudbu tak, jako by z velké výšky obdivoval katedrálu. Jednotlivé cihly a kameny tvořící zdi a klenby v ní splývají v jediný celek, v němž zářivá hudba vytváří jiskřivou energii. Soubor v hudbě hledá a snaží se zachytit v dobrém slova smyslu nakažlivý proud – jako surfař, který našel perfektní vlnu a využívá příležitosti na ní plout, než opět pomine.

Podtitulem letošního ročníku Letních slavností staré hudby je Natura a v pestrém programu tak představí díla známých i méně známých skladatelů renesance i baroka, kteří se nechali inspirovat zvuky zvířat, zahradami, květinami, živly, krajinou, přírodními božstvy a dalšími mytologickými bytostmi neodmyslitelně spjatými s přírodou. To vše v podání předních zahraničních souborů věnujících se staré hudbě a domácího ansámblu Collegium Marianum v autentických prostorách pražských paláců, klášterů i chrámů – koncerty v letošním roce rozezní Emauzský, Strahovský a Břevnovský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy.

Dionysos Now! (zdroj Letní slavnosti staré hudby)
Dionysos Now! (zdroj Letní slavnosti staré hudby)

Během festivalových večerů vystoupí například mistři cembala Aapo Häkkinen (Finsko) a Marcos Magalhães (Portugalsko), kteří nabídnou hudební imitace ze světa zvířat a živlů. Dále španělský soubor La Bellemont, v jehož obsazení najdeme vihuelu de mano či španělskou dvojřadou harfu, povede vokální a instrumentální dialog mezi renesančním Španělskem a Itálií. Německou sopranistku Annu-Lenu Elbert doprovodí trojice vynikajících instrumentalistek (Saskia Fikentscher, Kristin von der Goltz, Flóra Fábri) v programu věnovaném přírodním inspiracím v díle Georga Philippa Telemanna a Georga Friedricha Händela. Různým podobám vodního živlu se pak bude věnovat koncert německo-jihoamerického souboru Los Temperamentos. Posluchači se mohou těšit i na originální španělský soubor Windu a hráče na historické perkuse Daniela Garaye. Festival 4. srpna uzavře rezidenční ansámbl Collegium Marianum, který spolu s italskou sopranistkou se sametovým hlasem Robertou Mameli nabídne výběr z děl dvou velikánů barokní opery – Antonia Vivaldiho a Georga Friedricha Händela.

Součástí festivalu jsou také mezinárodní mistrovské interpretační kurzy Akademie Versailles (lektoři: Paul Agnew, Lenka Torgersen) a interpretační semináře s předními německými interpretkami – Saskií Fikentscher (barokní hoboj, flétny) a Kristin von der Goltz (barokní violoncello).

TAGGED:Aapo HäkkinenAkademie VersaillesAnna-Lena ElbertCollegium MarianumDaniel GarayDionysos Now!Kristin von der GoltzLa BellemontLenka TorgersenLetní slavnosti staré hudbyLos TemperamentosMarcos MagalhãesPaul AgnewRoberta MameliSaskia FikentscherSEZTore Tom DenysWindu
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Lebendes Grenzland / Živé pohraničí: Zahajovací koncert 4. ročníku mezinárodního hudebního festivalu –Gerhard Oppitz, 8. července 2022 (zdroj Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně) Gerhard Oppitz a Radek Baborák v Mariánských Lázních: Vzácná souhra a špičkový výkon
Next Article Akustický model ostravského koncertního sálu (foto Radim Kolibík) Testování na figurkách je u konce, nyní jsou na řadě lidé
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up