V Plzni se rodí Proměna
Pro Malou scénu Divadla J. K. Tyla chystají choreografové souboru DekkaDancers na leden premiéru. Bude jí Proměna na motivy oblíbené povídky Franze Kafky z roku 1915. Premiéra nové taneční inscenace se bude konat v sobotu 6. ledna.
Lze stěží uvěřit, že tomuto svěžímu literárnímu dílu je už přes sto let. Děsivá metamorfóza Řehoře Samsy, která rozvrátí vztahy v rodině i v jejím okolí, vyvolala a dosud vyvolává různé výklady, nabízí se vnímat ji jako plod symbolismu, stejně jako předzvěst moderní fantastiky, kritiku pokrytecké morálky, nadsázku i anekdotickou hříčku.
DekkaDancers jsou známí svým osobitým humorem a prací s nadsázkou, což s námětem, který nepochybně obsahuje ironii až černý humor, vcelku souzní. Choreografie se tedy ujali hlavní tvůrci souboru Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar, jako hudební podklad zvolili skladby německého klavíristy a autora experimentální hudby Hauschky. Nejtěžší bude nepochybně sladit pracovní povinnosti a zkoušky, protože oba choreografové jsou členy Baletu Národního divadla, kde mají své hlavní profesní závazky.
Z plzeňského baletu jsme dostali první fotografie ze zkoušek, které napovídají, že inscenace se ponese v duchu současného tance a bude v ní mnoho dynamického pohybu.
Naši tanečníci nejsou prvními, kdo se snaží pokořit Proměnu Franze Kafky. Inscenaci s názvem Metamorphosis inspirovanou tímto dílem vytvořil například flamenkový tanečník Israel Galván. Úspěšná byla také taneční adaptace Královského baletu v Londýně. Tam ji inscenoval choreograf Arthur Pita v roce 2011. Tanečník Edward Watson získal za výkon v hlavní roli Cenu Laurence Oliviera.
Jinou cestu, spíše multimediálního tanečního divadla, zvolil režisér René Migliaccio, který zkombinoval hraný černobílý film s taneční a pohybovou akcí na scéně v duchu německého expresionismu a tanztheateru, vytvářeje sugestivní, děsivou atmosféru. Inscenace vznikla pro jeho newyorský divadelní soubor Black Moon Theatre Company.
A zabrousíme-li do minulosti, najdeme v souvislosti s Kafkovou Proměnou ještě jedno známé jméno z baletního světa: Michal Baryšnikov byl v roce 1989 představitelem nešťastné titulní postavy v broadwayské produkci. Šlo o adaptaci režiséra Stevena Berkoffa.
Letní Letná již hlásí program
Mezinárodní festival pohybového divadla a nového cirkusu Letní Letná proběhne sice až od 16. srpna do 2. září 2018, konkrétní program se teprve tvoří a známý bude až na jaře nového roku, ale první potvrzené hosty už známe. V nadcházejícím roce oslaví festival patnáct let existence (rok končící osmičkou je vůbec velmi bohatý na různá výročí), diváky tedy jistě nemine narozeninová oslava v divadelním duchu.
Francouzský soubor Baro d‚Evel Cirk Cie přiveze své poetické představení Bestias. Je založené na tenké hranici mezi lidmi a zvířaty: „na zvířeti v nás, na inteligenci a emocích, kterých jsou zvířata schopná, na křehkých poutech vzájemného respektu a něhy. V představení, které vypadá jako živý sen plný koní, ptáků, tanečníků, akrobatů a hudebníků, se před vašima očima pomalu splétá tenounké vlákno příběhu.“ Hlavními autory inscenace jsou Camille Decourty a Blaï Mateu Trias.
Fanouškům Letní Letné je již známé uskupení Cirque Inextremiste, které se do Prahy vrátí s novinkou Extension, prý extrémnější než kdy dříve. V hlavní roli bude kromě artistů bagr a spleť akrobatických kousků.
V lednu zamíří do Prahy ostravský balet
Inscenace Národního divadla moravskoslezského Dva světy / jeden svět se představí 30. ledna pražskému publiku na Nové scéně Národního divadla. Triptych složený z choreografií Jiřího Kyliána, Ohada Naharina a Itzika Galiliho je dramaturgicky postaven na věčném tématu mužského a ženského světa. Zahrnuje Naharinovou choreografii B/olero (2008), kterou známe z repertoáru 420PEOPLE, známá je také choreografie Jiřího Kyliána Falling Angels (1989) na minimalistickou hudbu Steva Reicha. Tančí v ní ženy, kontrastem je v rámci komponovaného večera choreografie Itzika Galiliho Sub tančená naopak samými muži. Program měl premiéru minulý rok 17. listopadu.
Střípky ze zahraničí
Už jen poslední měsíc zbývá k návštěvě velké výstavy v Německém tanečním archivu v Kolíně nad Rýnem. Taneční muzeum vystavuje jen do konce ledna na sto dvacet především výtvarných děl německého malíře Ernsta Opplera, který se pohyboval v okruhu Sergeje Ďagileva a jeho souboru, zachycuje především tanec sám jako živý fenomén, spíš než aby vytvářel dokument, přesto je umění také dokumentem doby. Vánoční prázdniny v archivu nastávají od 21. prosince do 9. ledna.
V Jeruzalémě se konal v prvním prosincovém týdnu mezinárodní taneční festival International Dance Week. Mezi účastníky byli také čeští tanečníci, a to soubor DOT504 s úspěšnou inscenací Collective Loss of Memory. Festival zaujal pozornost médií kvůli konfliktu s vládou, která hrozí omezením jeho finanční podpory s odůvodněním, že nebude přispívat na produkci představení, jež obsahují nahotu.
