Valerij Gergijev v Praze
Beethovenův Koncert D dur je mým zamilovaným koncertem a poprvé jsem jej slyšel s Henrykem Szeryngem jako velmi mladý. Josefa Špačka sleduji již od jeho studií na Hudebním gymnáziu a jeho včerejší výkon mne ohromil. Odpověď na otázku proč? je velmi jednoduchá. Zvládnutí základní houslové techniky dostal, ač se o tom v jeho životopise nepíše, od Hany Metelkové a Pavla Prantla. Na Curtis Institut of Music a Juilliard School uchopil příležitost, pracoval na kvalitě tónu a rozšiřoval repertoár. Když k těmto pilířům přidáte přirozenost, skromnost, píli a pečlivost, vyjde Beethoven tak, jak má být. Včetně i takové maličkosti, jak se rozehrát na úvodní oktávy. Stejně tak jako v Klavírním koncertu č. 3 a č. 4, je také zde téměř čtyřminutové čekání pro sólistu nekonečné. Josef Špaček to vyřešil hrou orchestrálního partu. Pak už vše šlo jako po másle. Dokonalá intonace, pregnantní rytmus, krása tónu, koncentrace a úcta k Beethovenovi. Nikde ani památka po romantizování. Výrazovou stránku podřídil s pokorou skladateli a celku. To, že je jeho duše romantická a temperamentní, dokázal v Kreislerových kadencích. O náročnosti provedení Beethovenova koncertu svědčí to, že sólista musí být schopen zahrát velké melodické oblouky, aniž by ztratily napětí a rozpadly se do jednotlivých epizod. Je výzvou umělci, aby dokázal zvládnout s krystalickou průhledností každou pasáž a projevil smysl pro celistvost díla. To se včera na sto procent podařilo. Jeho kolegové jej inspirovali stejně niterným přístupem, takže si mohl dovolit i ty nejjemnější dynamické rejstříky. Poslední větu, kterou mladicky nasadil v rychlejším tempu, dirigent hned nezachytil. Josef Špaček svým výkonem dokázal, že se nemusíme klanět zahraničním a ani obdivovat mediálním hvězdám. Dokázal to jak v Beethovenovi, tak zcela jasně v Bachových přídavcích. Ten první byl stejný, jaký hrála Janine Jansen před týdnem. Rozdíl byl diametrální. Špačkův zářil čistotou ve všech směrech. S radostí bych šel na koncert dnes i zítra.
Hudba Haydna, Mozarta nebo Schuberta vás pohladí, Beethovenova hloubka přinutí k přemýšlení, impresionisté rozesní, ale Stravinského Svěcení jara vás přímo rozdrtí. Věštba, mudrci, vzývání, tajemné obřady, posvátné tance, rituály, mystéria. Instrumentace díla je úžasná a stačí zavřít oči a nechat se unášet. Je to skladba extrémně tonální přes všechny zmínky o barbarské disonanci. Pokud si myslíte, že všechny nervózní rytmy a náhodné kousky melodie blikající ve Stravinského Svěcení jara zní složitě, přidejte k tomu ještě chudáky hudebníky, kteří se to musí naučit.
To, co včera dokázali hráči České filharmonie, se zapíše do historie orchestru. Semknutý orchestr v plném obsazení i s řadou hráčů, kteří se s tak náročným dílem setkali poprvé, kouzlil barvami a byl neuvěřitelně přesný. Fagotová sóla Ondřeje Roskovce, stejně tak jako trubky, Es klarinet Zdeňka Tesaře i precizní skupina bicích nástrojů byly nadstandardní. Jaký přínos provedení však přinesl hostující Valerij Gergijev? Provádění tohoto díla je pro něj denním chlebem a jeho stoický klid, přesnost gest zejména v místech, kde se střídají 3/16, 5/8, 2/8, 3/8 rytmy, dovedly provedení bez velké námahy do dokonalosti. Gergijev umí stáhnout tempo zpět pokaždé, když chce dát určité fázi prosebnou výmluvnost. Dokázal dovést drama až pod kůži. Pro orchestr to byl jistě mimořádný úkol. Při premiéře v roce 1913 (provedení s baletem) bylo potřeba stovky zkoušek během jednoho roku. České filharmonii musela na celý večerní program stačit pouze odpolední generálka. Nejvytíženější dirigent světa má přece konec ledna doslova nabitý (21., 22., 23. Rotterdam Philharmonic Orchestra – Sibelius, Korsakov, Stravinský; 25. a 26. dva odlišné programy v Petrohradu s Marinsky Opera & Orchestra; 27., 28., 29. koncerty v Praze; 31. Wagnerův Bludný Holanďan). Klobouk dolů před jeho vitalitou. Tentokrát však měl přivést na pódium asistenta šéfdirigenta České filharmonie Ondřeje Vrabce, který program nastudoval. To Putinův oblíbenec neučinil.
Hodnocení autora recenze: 95 %
Česká filharmonie
Dirigent: Valerij Gergijev
Josef Špaček (housle)
27., 28. a 29. ledna 2016 Dvořákova síň Rudolfina Praha
(psáno z koncertu 27. 1. 2016)
program:
Ludwig van Beethoven: Houslový koncert D dur op. 61
Igor Stravinskij: Svěcení jara
