Na začátku koncertu zazní ukrajinská hymna a hned po ní Říkadla Leoše Janáčka a Romance z pampelišek Bohuslava Martinů se sopranistkou Pavlou Vykopalovou. V druhé polovině koncertu provede Pražský filharmonický sbor a PKF – Prague Philharmonia za řízení Lukáše Vasilka a se sopranistkou Méllissou Petit Stabat Mater Francise Poulenca. Jarní koncert se koná 26. března 2022 od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. V přímém přenosu, který umožní společnost CETIN, ho bude možné zhlédnout i na sociálních sítích Pražského filharmonického sboru a dalších partnerů. Vysílání zajistí Studio Rudolfinum za režijního vedení Joela Hány.
„Hlavní sbormistr a umělecký šéf Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek pro tento večer zvolil díla, která jsou svěží, půvabná a plná naděje. Právě naději na lepší budoucnost chceme poslat našim bližním na Ukrajině, kteří statečně bojují o osud své země,“ říká ředitel Pražského filharmonického sboru David Mareček a doplňuje: „Připojujeme se proto ke sbírce, kterou organizuje Velvyslanectví Ukrajiny v ČR a jsme šťastní, že můžeme v Rudolfinu přivítat kromě českých příznivců sborového zpěvu také hudbymilovné posluchače z Ukrajiny. Věříme, že společně prožijeme večer, který dodá optimismus a víru v sílu lidského ducha, a že se opět ukáže, že kultura může zároveň povznášet i účinně pomáhat.“
Výběr skladeb osvětluje dirigent Jarního koncertu Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek: „První polovina koncertu přináší dvě kompozice inspirované českým a moravským venkovem a folklorem. Říkadla Leoše Janáčka i Romance z pampelišek Bohuslava Martinů svou náladou a optimistickým vyzněním evokují jaro, přestože do tohoto ročního období nejsou přímo zasazeny. Naopak druhá polovina koncertu je s jarním obdobím spojena jednoznačně –velikonoční kantáta Stabat Mater skladatele Francise Poulenca vnáší do programu nadčasový duchovní rozměr.“
Říkadla Leoše Janáčka patří k neoriginálnějším skladbám inspirovaným českým a moravským folklorem. Skladatel zhudebňuje v devatenácti miniaturách, postupujících v rychlém sledu za sebou, jednoduché dětské říkanky. Jejich břitký humor zvýrazňuje vtipnou instrumentací a také originálními melodiemi, často až ironicky krkolomnými, které napodobují lidskou řeč.
Romance z pampelišek je vrcholnou vokální kompozicí Bohuslava Martinů a zároveň i jednou z nejoriginálnějších skladeb českého sborového repertoáru vůbec. Melancholický text Miloslava Bureše vypráví milostný příběh zasazený do venkovské krajiny a přírody. Vedle osmihlasého smíšeného sboru a cappella má v kompozici velmi výraznou roli také náročné sopránové sólo. Ve střední části skladby nečekaně zaznívá bubnování na židli, které věrným způsobem napodobuje vojenský pochod. Romance bývá pro svou mimořádnou obtížnost uváděna jen zřídka.
Stabat Mater je jednou z nejznámějších skladeb Francise Poulenca, která slabí úspěchy po celém světa. Skladatel postavil svou kantátu z roku 1950 na tradičních základech francouzské hudby a svůj podmanivý umělecký rukopis v ní vytříbil k naprosté dokonalosti. Lyricky posmutnělé části staví do ostrého kontrastu s plochami dramatickými, nebo naopak překvapivě optimistickými. Stěžejní roli má ve skladbě sbor doprovázený velkým symfonickým orchestrem. V několika klíčových momentech ovšem přebírá jeho roli dechberoucí sopránové sólo.
