Rok české hudby 2024, který skončil teprve nedávno, patřil k podstatným milníkům v historii našich symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Ty se v jeho průběhu zaměřily na uvádění děl jak klasických českých skladatelů (mezi něž přirozeně náležejí Bedřich Smetana, Antonín Dvořák nebo Leoš Janáček), tak i na prezentaci české soudobé hudby. Ukázaly tím, že při výběru repertoáru nejsou odkázány jen na dědictví minulosti, nýbrž i dnes mohou čerpat z pestré a kvalitní tvorby.
Zároveň se potvrdilo, jaký potenciál a přínos tato hudební tělesa mají pro českou společnost. „Hrají totiž nezastupitelnou roli v oblastech významně přesahujících samotnou kulturu. Organizují programy zaměřené na vzdělávání dětí, mladých hudebníků a široké veřejnosti. Svojí působností napomáhají i k vyrovnávání kulturních rozdílů mezi regiony. Rovněž mají nezanedbatelný ekonomický efekt. Generují pracovní příležitosti a podporují turismus a navazující odvětví, jako je gastronomie a hotelnictví,“ říká předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky (ASOPS ČR) Lenka Kavalová a dodává: „Bez nich by česká kultura byla ochuzena o důležitý rozměr své identity včetně důstojné reprezentace naší země v zahraničí. Význam těchto institucí pro společnost je neocenitelný i z hlediska sociálního. Hudba má moc sjednocovat, překonávat bariéry a podporovat mezilidskou komunikaci, což je v dnešním světě více než kdy jindy klíčové.“
Výše uvedené úkoly a výzvy však nekončí Rokem české hudby, ale jsou dlouhodobé. Nejen s ohledem na jejich naplňování si zástupci ASOPS ČR uvědomují nezastupitelný význam médií veřejné služby. S Českou televizí a Českým rozhlasem pravidelně spolupracují. Ostatně ASOPS ČR se podílí i na činnosti Divácké rady České televize. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, jeden ze členů asociace, je pak nedílnou součástí, jak vyplývá z jeho názvu, rozhlasového média. V Poslanecké sněmovně momentálně čeká na své schválení tzv. velká mediální novela, která zahrnuje i navýšení poplatků za rozhlasové a televizní vysílání. „Členové ASOPS vyjadřují podporu oběma médiím veřejné služby a krokům vedoucím ke stabilitě a předvídatelnosti financování těchto institucí, které představují důležitý prvek našeho demokratického systému,“ sděluje postoj asociace Lenka Kavalová.
Se začátkem nového roku též nastala kritizovaná změna v podobě sloučení Moravské filharmonie Olomouc (MFO) s Moravským divadlem Olomouc. MFO, jedna z nejstarších filharmonií u nás, tak fakticky zanikla. ASOPS ČR spolu s řadou respektovaných osobností, odborníků a velkou částí veřejnosti od počátku poukazovali na rizikovost tohoto kroku, a především na skutečnost, že byl učiněn i přesto, že nikdo věrohodně nevysvětlil, co pozitivního přinese. „V této souvislosti bych ještě jednou ráda poděkovala již bývalému řediteli Moravské filharmonie Olomouc Jonáši Harmanovi za spolupráci a popřála mu vše dobré na jeho další profesní cestě. Ačkoliv sloučení s divadlem považuji za neuvážený experiment, přeji si, aby v tomto krásném kulturním městě, kterým Olomouc je, zmíněným krokem neutrpěla klasická hudba. Čas vše ukáže,“ konstatuje Lenka Kavalová.
ASOPS ČR sdružuje 14 významných hudebních těles. Je členem Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Pearle (Live Performance Europe is the „Performing Arts Employers Association League Europe“), Divácké rady ČT nebo České hudební rady.
