Jakožto hudební a zároveň literární nadšenec jsem v životě přečetla nespočet knih s hudební tématikou. Když jsem proto objevila knihu Hudební dialogy Martina Vojtíška, zajásala jsem a nemohla se dočkat, až si ji přečtu. K mé nedočkavosti nemalou mírou přispěl popis knihy, který sliboval beletristické zpracování životních osudů pěti (zajisté nejen) mých oblíbených skladatelů.
Na rovinu přiznávám, že jsem při prvním otevření knížky netušila, co čekat od literární formy fiktivního dialogu. Veškeré mé rozpaky však zmizely, jakmile jsem se začetla do prvních stran knihy. Hudební dialogy totiž skutečně přinášejí přesně to, co slibují – tedy poutavé a zajímavé zpracování životních eskapád géniů klasické hudby. A to se značným bonusem, neboť ačkoli se čtenář z knihy dozví mnohé pikantnosti, jedná se vždy o faktické a ověřené informace, nikoli o pouhou fabulaci autora. O jaké pikantnosti se jedná zde vyzrazovat nebudu. Pouze zkonstatuji, že osobnosti zajímavé natolik jako Liszt, Wagner, Grieg, Debussy a Satie žily ve své době neméně zajímavě. Čtivost knihy je pak doplněna dokonalým psychologickým vykreslením skladatelů, které čtenářům umožňuje udělat si celkový a pravdivý obrázek o každém z nich.
A perlička na závěr? Součástí knihy je český překlad básní E. Satieho, jejichž osobitý styl zlepší náladu nejednomu čtenáři se smyslem pro humor. Osobně tak mohu již teď říci, že se na rozdíl od klasických hudebních biografií budu k Hudebním dialogům pravidelně a ráda vracet a že mi budou milou společností nejen za nastávajících dlouhých zimních večerů.
