Čas v létě lidé většinou tráví u vody, na dovolené, jak tomu bylo u vás?
Dovolenou jsme si dovolili jen po troškách. Nyní je doba, kdy se v létě pořádá hodně festivalů a tato smršť se nevyhnula ani nám. Celý červenec jsme byli na operním festivalu v Heidenheimu, kde jsme provedli jako operní sbor, tedy scénicky v kostýmech, osmkrát Čajkovského Pikovou dámu a dvakrát Verdiho Ernaniho. Už popáté jsme byli rezidenčním sborem tohoto festivalu spolu se Stuttgartskou filharmonií. A mezitím jsme zde provedli neznámou kantátu Ludwiga van Beethovena Král Štěpán. Pak jsme zpívali v Kielu na slavnostním koncertě uznávaného dirigenta Justuse Franze, který slavil 75 let, a také na Rheingau festivalu v Eberbachu, kde jsme zpívali Carminu buranu. Jak vidíte, i nějaký den dovolené si členové sboru užili… Já sám jsem měl pět dní na chalupě na Vysočině a věřte mi, že jsem nevěděl, co dělat dřív. A tak jsem ležel v trávě a byl ochoten poslouchat jen ptáčky.
Ale srpen už byl milosrdnější, nebo ne?
Naopak, největší nápor jsme zažili v druhé polovině srpna, neboť od 19. do 26. srpna jsme navštívili švýcarský Gstaad, což je alpská oblast pro dovolené bohatých prominentů. V roce 1957 zde založil houslový virtuos a dirigent Yehudi Menuhin festival klasické hudby a každoročně se koná festival na jeho počest. Festival probíhá celý měsíc a každý den je zde koncert nějaké světové hvězdy. Tématem letošního festivalu byla Paříž a tedy francouzská hudba. My jsme tam byli jako jediný sbor a vystoupili jsme spolu s operním orchestrem a filharmonií Zürich s koncertním provedením opery Carmen, s hvězdným obsazením, dirigoval renomovaný dirigent Marco Armiliato. Zajímavé je, že v tomto alpském městečku, které je střediskem zimních sportů, postavili pořadatelé stan pro dva tisíce lidí, který má vynikající akustiku, neboť není plátěný, ale je z polykarbonátu a vypadá jako maurské ležení. Bylo to nad naše chápání.
A to byl váš závěr léta?
Ale kdepak. Už 26. srpna jsme přejížděli do Berlína, kde jsme účinkovali v Konzerthausu Berlin na inauguračním koncertu nového šéfdirigenta berlínského Konzerthausorchestru Christopha Eschenbacha. Zpívali jsme Symfonii č. 8 Es Dur Gustava Mahlera spolu se Slovenským filharmonickým sborem a Dómským chlapeckým sborem Berlín. Spolu s námi zpívali světoví sólisté zvučných jmen i hlasů. Příští rok osmdesátiletý Eschenbach udivoval erudicí a ponorem do hudby a je považován za hvězdu první velikosti.
Poslední den léta jste si užili kde?
Na festivalu Altmark Festspiele. Tady se koná festival klasické hudby od 26. do 31. srpna na zvláštních místech. Je to obdoba našeho Concentus Moraviae. V menších městech Německa se konají koncerty, které se těší velkému zájmu. Centrum je v Magdeburgu, ale my jsme zpívali v Salzwedel Marienkirche, v nádherné katedrále Panny Marie. Na závěrečném koncertě festivalu zazněla Jana z Arcu na hranici Arthura Honeggra a spolu s námi účinkoval chlapecký sbor Dudaryk z Ukrajiny s úžasnými čistými hlasy a Lvovský mezinárodní symfonický orchestr, dirigoval Reinhard Seehafer.
Takže dovolená teprve bude?
Nebude, začíná sezona a naše čtyřnásobné účinkování na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě a řada zahraničních angažmá, která začínají 22. září v Labské filharmonii v Hamburku. A také začíná cyklus koncertů našeho sboru v Besedním domě, na který bych rád posluchače pozval.
Děkuji za rozhovor a přeji úspěšnou sezonu!
