V čase 20.výročí Listopadu Česká televize ohlásila mimo jiné redukci zpravodajství z kultury. Možná by bylo zajímavé zrušit v ČT kulturu vůbec. Pokud jde o populární hudbu, přebírá i vyrábí pořady pro cílovou skupinu zřejmě uspokojivě a v uspokojivém množství, ovšem vše je nahraditelné na specializovaných stanicích (a navíc – kuriózně právě prožíváme dobu konce populární hudby, jak jsme ji znali, žijeme v době recyklací a odvarů, vyprázdněnosti popu, rocku i folku, a vlivy všemožných regionálních proudů jsou jen dočasné a okrajové). Pokud jde o jazz, prostě tam nějaký je. Divadlo stejně jako jazz přitom podle mého názoru žijí na obrazovce díky několika lidem, kteří jim v ČT obětovali doslova život. Jenže divadlo v televizi, znáte to… Filmy? Hodně, hodně, hodně. Ovšem filmy vyjímám z pojmu „kultura“, protože filmy, to je nejvděčnější požírač televizního času. Já vím, je to strašlivě zjednodušující, ale když mně řeknete „kultura v televizi“, myslím především právě na muziku. A nemůžu nevidět nulovou koncepci, nulový zájem o ni, nemůžu neslyšet pořád dokola naučenou větu „nejsou peníze, není to tolik sledované“.
Glosa: Česká televize, listopad a kultura
Stalo se módou sezóny do televize kopat, ale ta naše veřejnoprávní si to zejména za otevřené opovrhování tou v současnosti nejvzrušivější, nejprovokativnější a nejzábavnější hudební disciplínou – operou – vážně zaslouží. Přitom právě dnešní tak zuřivě diskutovaná režisérská tvář opery může bez podbízení získat nového diváka. Nu ano, máme satelity, kabelovky, můžeme jezdit na představení široko daleko a spousta lidí to taky dělá. Ale přece jen, nevím jak vy, ale já jsem pořád ještě nevzdal přesvědčení, že v „naší“ televizi je dobrá současná operní inscenace něčím, co si sice nepustí zdaleka každý, ale co přesto zatraceně chybí. Určitě víc než ty údajné peníze na ni.
Odebírat
Přihlášení
5 Komentáře
Nejstarší