Dětská představení z dílny FysioART, respektive Hany Strejčkové jsou jistotou. Vydáte-li se na jakoukoliv její inscenaci, můžete si být jisti, že nebudete muset přivírat oči pod náporem nepojímatelné změti pestrobarevných výjevů křičících strachy, že by se děti snad mohly nezahlceny nudit. Právě naopak, dostanete prostou výpravu pastelových barev, tentokrát například reprezentovanou kousky zeleného trávníčku, žlutými holínkami, dřevěnými hráběmi a zelenými konývkami. To úplně stačí, když máte jako Hana Strejčková nápady a zkušenosti a víte, jak maličkého diváka zaujmout, aniž byste se museli za něco schovávat. V čem se Hana Strejčková snad ještě zlepšuje, je nenásilné předávání pokynů pro rodiče, bez kterých se podobné inscenace neobejdou. Jako by postupem času nacházela úplně přesnou míru i tón, kterým to činit a přirozeně tak svůj kus současně uvést.
Představení tedy chytře využívá dětmi snad nejoblíbenější kytičku – pampelišku, její proměny, příležitosti sfouknout odkvetlé chmýří nebo ho jen tak nechat poletovat vzduchem. Zahradnice Hana Strejčková a Adéla Vávrová tanečním krokem vykonávají základní zahradnické činnosti, pohrávají si s konývkami, prohrabávají trávu, sledují malé broučky… Banální práce s rekvizitou se ale v rukách režisérky mění v zábavnou podívanou pro všechny věkové skupiny. Rozpustilé přetahování o větší konev či nabízející se hra s holínkami nepůsobí tím otravným dojmem stokrát viděného. Obě performerky hrají přesvědčivě, aniž by sklouzávaly k rozplizlému přehrávání nebo pitvoření, které nás tak často v dětském divadle zastihne. Doprovází je jemná melodie tvořená zvuky kytary, perkusí i hraní na samotné konve.
Vrcholem přibližně pětadvacetiminutového kusu je hříčka s objevujícími se a znovu mizejícími květy pampelišky. Nejdřív jeden, pak dva, pak tři, chvilku v trávě, chvilku v dlani, najednou deset, pak zase pět. Květy rozkvétají a ztrácejí se v louce, v kapsách béžových montérek, které tvoří zahradnicím kostým, a dokonce i v ústech. Děti se dobře baví, aniž tuší, že si právě intenzivně bystří pozornost, a občas některé vykřikne: „Kde je, kde je?“, ale stejně tak si to užívají i rodiče, mnozí z nich se hlasitě smějí a celkový zážitek s dětmi je tak ještě umocněn společně prožitou emocí.
Po rozdováděném lovení kvítků přichází uklidnění, pampelišky odkvetou a začne se zvedat vítr. Objevují se bílé badmintonové míčky, které jsou snad v první chvíli právě pampeliškami po odkvětu, ale brzy se mění na pomyslné světlušky a v klidném reji odráží zářící oči dětského publika. Po magickém zklidnění se z nebe začne snášet pampeliškové chmýří v nadživotní velikosti a přichází chvíle, kdy už je zahradnictví definitivně otevřeno pro všechny. Děti převáží chmýří kolečkem, zalévají konývkami, sbírají do náručí žluté míčky jako kdyby chystaly obrovskou kytici.
Inscenaci velmi pomáhá, že oproti představení Snílek, který FysioART premiéroval loňskou zimu, jsou zde performerky dvě a mohou na sebe reagovat. Zdá se, že díky tomu je pro děti dění srozumitelnější a je i větší prostor pobavit rodiče, což není bez významu. Při recenzování dětských představení si totiž musím dávat veliký pozor, aby se z hodnocení dění na jevišti nestalo hodnocení dospělého diváctva. Rodiče mají někdy sklon vnímat představení pro nejmenší jako příležitost vypnout a není výjimkou, že si začnou i povídat mezi sebou. Tentokrát se Haně Strejčkové podařilo efektivně zabavit i je a povedlo se tak po celou dobu udržet atmosféru divadelní události.
Budete-li mít příležitost, zavítejte se svými nejmenšími do zahradnictví U Pampelišky. Kvete tam kouzlo divadla v každém ročním období.
Pampeliška
Autor, režie: Hana Strejčková
Hudba: Ivan Paisrt ml.
Hrají: Adéla Vávrová a Hana Strejčková
Dramaturgická spolupráce: Filip Novák, Frederika Smetanová
Světlo, zvuk: Tomáš Strejček
Rezidence: Městské divadlo Varnsdorf
Pražská premiéra 18. 10. 2024, Divadlo BRAVO!
