Pražský rodák Rejcha komponoval Lenoru v letech 1805 až 1806 ve Vídni. Shodou okolností ji za svého života neslyšel. Dílo kvůli námětu zakázala vídeňská cenzura. Nepomohly ani přímluvy Ludwiga van Beethovena. Po zákazu odcestoval Rejcha do Lipska, ale v předvečer koncertu vstoupila do města část napoleonských vojsk a orchestry ani divadla nemohly hrát.
„Těžko soudit, jak by Rejcha s Lenorou naložil, kdyby ji měl možnost slyšet, zda by ji revidoval, nebo ne. A také jak by dílo zasáhlo do vývoje hudby, kdyby došlo k jeho dobové premiéře. Je asi zbytečné klást si takové otázky, osobně jsem ale přesvědčen, že Lenoru čeká na koncertních podiích velká budoucnost,“ uvedl dramaturg Vítězslav Mikeš.
Dramaturg upozornil, že Rejcha v Lenoře předběhl dobu. „Orchestrální doprovod, intermezza i samostatná čísla jsou zvukomalebná, přesvědčivě vyjadřují duševní stavy postav nebo přírodní jevy. K části oratoria předepsal pantomimu a účast tanečního souboru. To vše bylo na svou dobu naprosto neslýchané,“ zdůraznil Mikeš.
Oratorium vychází z baladické básně Gottfrieda Augusta Bürgera s podobným námětem jako balada Svatební košile Karla Jaromíra Erbena. Dívka čeká na návrat milého z války, matka ji od čekání zrazuje, avšak dívka nepřestává věřit. Nakonec se jej jedné noci dočká, ovšem v podobě umrlce, který ji táhne na hřbitov.
V brněnském provedení part Lenory odzpívá sopranistka Martina Janková, Matku ztvární Pavla Vykopalová, Vypravěče Wojciech Parchem a Viléma barytonista Jiří Brückler. Orchestr a Český filharmonický sbor Brno bude řídit Dennis Russell Davies.