Leoš Janáček patří mezi nejoriginálnější osobností hudby dvacátého století. Jeho díla se hrají v prestižních operních domech a koncertních sálech po celém světě. „Narodil se a žil především na Moravě, ale nezůstal jen středoevropským skladatelem. Objevil ho celý svět. A přitom ve své tvorbě čerpal především z prostředí, v němž žil a vyrůstal. Mnohá jeho díla mají autobiografický rozměr. Na festivalu Konvergence představíme Janáčkův příběh prostřednictvím hudby s vynikajícími interprety, ale také prostřednictvím fotografií, dopisů a dokonce i jídla, které měl rád,“ říká umělecký ředitel festivalu Jozef Lupták.
Cesta Leoše Janáčka k domácímu i mezinárodnímu uznání byla dlouhá. Významných úspěchů dosáhl až v šestém desetiletí svého života. Bylo to dáno i jeho osobitým hudebním jazykem. Stejně mimořádný byl i skladatelův život. Přestože vyrůstal ve skromných poměrech, stal se světově proslulým skladatelem. Jeho manželství bylo poznamenáno předčasnou smrtí dětí a milostnými avantýrami. Patřila k nim i jeho láska k o třicet let mladší Kamile Stösslové, kterou zvěčnil jako svou múzu v několika dílech. Příběh svého života od mládí až po stáří moravský mistr vepsal do hudby a umožnil nám ho prožít s ním.
Čtyřdenní cyklus koncertů v Moyzesově síni zahájí Janáčkova vzpomínka na dětství, rozmarný Pochod modráčků (9. března 2023). Dále zazní podmanivá Pohádka v interpretaci violoncellisty Jozefa Luptáka a klavíristky Nory Skutové a jedno z nejoblíbenějších Janáčkových děl – cyklus Po zarostlém chodníčku. Původně klavírní dílo upravil pro smyčcové kvarteto J. Burghauser a zazní v podání slovenských hudebníků Petera Bielyho (housle), Daniela Rumlera (housle), Martina Rumana (viola) a Jozefa Luptáka (violoncello). Koncert uzavře skladba s neobvyklým příběhem – Capriccio „Vzdor“. Toto dílo pro klavír – levou ruku a dechové nástroje napsal Janáček na popud klavíristy Otakara Hollmanna, který přišel o ruku v první světové válce. Na festivalu Konvergence skladbu provede specialista na hudbu dvacátého a jednadvacátého století, český klavírista Miroslav Beinhauer, spolu se členy Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra.
Smyčcové kvartety Leoše Janáčka patří k základnímu repertoáru proslulého Zemlinského kvarteta, které je pravidelně uvádí v mnoha významných koncertních sálech po celém světě. V pátek (10. března 2023) v Bratislavě provedou dílo inspirované Tolstého románem Kreutzerova sonáta a autobiografickou skladbu Mládí v úpravě pro smyčcové kvarteto od K. Mařatky. Zemlinského kvarteto vystoupí na festivalu dvakrát – v neděli 12. března zazní v jejich nastudování Smyčcové kvarteto č. 2 „Listy důvěrné“, v němž se Leoš Janáček vyznal ze svých citů ke Kamile Stösslové.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl Janáček veřejnosti znám především jako sběratel a upravovatel lidových písní, kterými se zabýval i jako teoretik. Sobotní večer (11. března 2023) nabídne široký výběr z jeho písňových sbírek v podání slovenské sopranistky Adriany Kučerové a klavíristy Róberta Pechance. „Mám velkou radost, že mě Jozef Lupták oslovil právě u příležitosti koncertu věnovaného dílu Leoše Janáčka. Jeho písně jsou mi velmi blízké,“ uvedla Adriana Kučerová a dodala: „Písně, které budu zpívat, jsou vlastně upravené lidové písně, mnohé z nich ve slovenštině, dokonce z kraje, kde jsem prožila dětství. Věřím, že tyto písně, které se u nás příliš často nezpívají, potěší všechny milovníky písňové tvorby inspirované našimi krásnými lidovými melodiemi.“ V interpretaci předního klavíristy a pedagoga Janáčkovy akademie umění Jana Jiraského zazní na stejném koncertě také tři autobiograficky laděné klavírní opusy: výběr ze vzpomínkového cyklu Po zarostlém chodníčku II., klavírní cyklus V mlhách a dramatická Sonáta „1. X. 1905“.
Součástí festivalového programu bude Houslová sonáta inspirovaná událostmi první světové války. Na závěrečném koncertu (12. března 2023, Moyzesův sál) ji přednesou v Brně působící Milan Paľa (housle) a Katarína Paľová (klavír). Tento večer obohatí také hravá Říkadla v interpretaci Helgy Vargy Bach (soprán), Ronalda Šebesty (klarinet) a Ivana Šillera (klavír) s projekcí obrázků z Lidových novin, které Janáčka ke kompozici inspirovaly, neboť jak píše Ludvík Kundera: „Aby zdůraznil dramatičnost své hudby, chce Janáček, aby byly napřed promítány obrázky a hned poté, aby se hudebně provedlo říkadlo“. Janáčkovy Konvergence uzavře Suita pro smyčcový orchestr, v níž se slovenští hudebníci symbolicky setkají se členy českého Zemlinského kvarteta. „Leoš Janáček měl rád Bratislavu, měl rád Tatry a slovenský folklór. Cítil se tu dobře. Narodil se a tvořil v České republice, ale my ho stále vnímáme jako ‚našeho‘, přestože od politického rozdělení Československa uplynuly tři desítky let. Když je nám něco blízké, je dobré to hlouběji poznat a vytvořit si k tomu vztah. A o tom je právě Konvergence.“ odpovídá na jednoduchou otázku „Proč právě Janáček“ Jozef Lupták.
S životem a komorní tvorbou Leoše Janáčka se můžete hlouběji seznámit na přednášce janáčkovského odborníka, muzikologa doc. Jiřího Zahrádky (9. března 2023, České centrum). Součástí jarních Konvergencí jsou opět vzdělávací aktivity pro studenty i veřejnost – otevřená Mistrovská třída se Zemlinského kvartetem (10. března 2023), koncert Vladimíra Merty (4. března 2023, Umelka), koncert „51 strun“ ve spolupráci s Filharmonií Brno pro děti a rodiče (12. března 2023, Moyzesova síň), Robert Roth bude číst z Janáčkovy korespondence za hudebního doprovodu Evy Šuškové (soprán) a Borise Lenky (akordeon) na zahajovacím večeru festivalu (2. března 2023, Artforum). Po celou dobu konání festivalu (2.–12. března 2023) bude v Atriu Filozofické fakulty k vidění výstava fotografií dokumentujících skladatelův život v Brně. A protože Leoš Janáček měl zálibu v dobrém jídle, v několika kavárnách můžete ochutnat jeho oblíbené dezerty připravené podle Marie Stejskalové, hospodyně, která v rodině Janáčkových žila více než 40 let. Její recepty najdete na festivalu v knize Mářina kuchařka – recepty a kronika našeho života.
